Čís. 13383.

Úprava pachtovného (vládní nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.).
Nároku na úpravu pachtovného podle § 6 vl. nař. čís. 164/1933 sb. z. a n. nevadí, že pachtýř, který sám nebo se svou rodinou hospodaří na pachtovaných pozemcích, používá při jejich obdělávání i najatých sil.
(Rozh. ze dne 22. března 1934, R II 92/34.)
Prvý soud zamítl námitky, které vznesli propachtovatelé proti nároku pachtýřů na úpravu pachtovného po rozumu vládního nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n., zjistiv, že pachtovní smlouva byla uzavřena před 1. říjnem 1932, že pachtýři hospodaří na 198 měřicích půdy vesměs vypachtované sami se svou rodinou. V rekursu uplatňovali propachtovatelé, že pachtýři nemají nárok na úpravu pachtovného, poněvadž prý sami nebo se svou rodinou pozemky neobdělávají, používajíce k tomu najatých lidí. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Stěžovatelé vychází ze zásadního omylu, považujíce výrazy »obdělávati« a »obhospodařovati«, jichž nařízení používá v § 1 a 6, za synonyma. Tomu tak není, neboť doslovu předpisu § 1 a 6 jest rozuměti přesně dle pojmového obsahu obou uvedených výrazů. Vládní nařízení rozeznává pachtýře drobné, o nichž platí § 1 a pachtýře větší, hospodařící na více pozemcích než 8 ha, o nichž pojednává § 6. Kromě toho týká se pachtýřů hospodářských celků, o kterýžto případ zřejmě tu jde. Obě skupiny pachtýřů však mají odlišné podmínky, za nichž se mohou domáhati dobrodiní tohoto vládního nařízení. Pachtýři drobní nemusí míti výtěžky polního hospodářství jako výhradný a hlavní pramen existence, za to však musí pozemky sami nebo se svou rodinou »obdělávati«, t. j. musí veškeré práce, jež jejich polní hospodářství vyžaduje, sami nebo se členy své rodiny dělati bez přibrání jakýchkoliv cizích sil. U větších pachtýřů přes 8 ha však musí zemědělská výroba býti hlavním pramenem příjmů, avšak pachtýř může kromě práce a své rodiny použíti také sil zjednaných. Jemu připadá kromě manuelní účasti při polních pracích zvláště hospodářské řízení celého podniku, by hospodářský podnik byl řádně veden. Právem shledal prvý soud, že veškeré předpoklady zákona jsou v souzeném případě k dobru pachtýřovu dány. Hospodaří (sám pracuje s rodinou a řídí hospodářství) vesměs na pachtovaných pozemcích, jiné prameny příjmů vůbec nemá.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Napadenému usnesení vytýkají dovolací rekurenti nezákonnost (§ 46 druhý odstavec nesp. říz.), leč neprávem. Vládní nařízení čís. 164/ 33, přiznávajíc v § 6 nárok na úpravu pachtovného těm, kdo sami nebo se svou rodinou hospodaří na více než 8 ha půdy, nevylučuje přibrání cizích sil a není proto proti uvedenému nařízení, když uznán nárok na úpravu pachtovného v projednávaném případě, třebaže pachtýř používá též sil najatých.

Citace:

č. 13383. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 363-364.