Čís. 13434.
Obnovy řízení podle § 530 čís. 7 c. ř. s. nelze se domáhati proto, že za původního sporu nebyl žalobci znám dosah a význam skutkové okolnosti, tehdy mu známé, pro posouzení základní rozepře.
(Rozh. ze dne 7. dubna 1934, Rv I 1914/33.)
Roku 1922 byl žalobce pravoplatně uznán za nemanželského otce žalované a odsouzen, by jí platil výživné. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce obnovy řízení v onom sporu, tvrdě, že za projednávání základního sporu sice věděl, že jest stižen kapavkou a zánětem varlat, že však mu tehdy nebylo známo, že se zánětem varlat jest spojena i neplodnost. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolatel uplatňuje jen dovolací důvod podle § 503 čís. 4 cřs. a vytýká právní mylnost názoru odvolacího soudu, že jest nerozhodné, kdy se žalobce dověděl, že se zánětem varlat bývá spojena neplodnost, a že rozhodující jest jen, kdy a zda věděl, že byl stižen kapavkou a zánětem varlat, zejména, zda o tom věděl za sporu o uznání otcovství. Dovolatel dovozuje, že nebylo jeho povinností uplatňovati ve sporu, že přestál nejrůznější nemoci a úrazy, nevěděl-li tehdy, že s kapavkou a zánětem varlat je spojena a vzniká velmi často neschopnost k oplození, ježto prý by nemělo vůbec smyslu, aby uplatňoval jen okolnost, že byl stižen kapavkou a zánětem varlat, kdyby současně netvrdil, že tyto nemoci měly u něho skutečně za následek neschopnost k plození. Dovolateli nelze přisvědčiti. Podle § 530 čís. 7 cřs. lze jako důvod obnovy uplatňovati »skutkové okolnosti«, jichž přednesení v dřívějším řízení mohlo by způsobili pro stranu příznivější rozhodnutí ve věci hlavní. »Skutkovou okolností« bylo v souzeném případě onemocnění žalobcovo kapavkou a zánětem varlat. Dovolatel sám přiznává, že mu tato skutečnost byla známa před koncem ústního jednání, po němž byl vydán rozsudek prvé stolice ve hlavním sporu, takže podle posledního odstavce § 530 cřs. nemůže již uplatňovati tuto skutkovou okolnost jako důvod obnovy. Nezáleží na tom, zda byl či nebyl dovolateli tehdy znám dosah této skutkové okolnosti a její význam pro rozhodnutí sporu o uznání otcovství. Byloť podle § 178 cřs. povinností dovolatele, žalovaného ve sporu C 227/28 o uznání otcovství a placení výživného, aby ve sporu tom vznesl všechny své námitky proti žalobnímu nároku. Bylo proto na něm, aby se obeznámil i s dosahem a významem okolností tehdy mu známých a aby se snažil okolností těch použiti k obraně proti žalobnímu nároku. Opomenul-li vyvinouti ve hlavním sporu tuto procesní činnost, nemůže to doháněti žalobou o obnovu.
Citace:
č. 13434. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 429-430.