Čís. 13183.

Nejde jen o porušení formálního předpisu zhojitelné opomenutím výtky podle § 196 c. ř. s., nýbrž o vadu, která se týkala bezprostředně obsahového (věcného) úkolu procesního řízení, nepodal-li znalec ohledně některých věcí vlastní svůj posudek, nýbrž odvolal se na posudek odborníků, kteří nebyli soudem ustanoveni za znalce, nýbrž které si sám přibral.
(Rozh. ze dne 18. ledna 1934, Rv I 539/32.)
Žalobu o zaplacení 25000 Kč procesní soud prvé stolice zamítl. Odvolací soud vyhověl odvolání žalobcovu potud, že zamítl žalobu jen pro tentokráte.
Nejvyšší soud k žalobcovu dovolání zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc soudu prvé stolice, by dále jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Žalobce vytýkal v odvolání a vytýká i v dovolání jako vadnost řízení, že oba soudy vzaly za podklad rozhodnutí znalecký posudek Karla M-a, jakkoli nemohl podati posudek podle svých vlastních odborných znalostí, nýbrž musil se obrátiti na osoby soukromé (Josefa H-a a firmu R.), podle jejichž posudku pak teprve upravil svůj vlastní posudek. Odvolací soud nepokládal výtku tu za odůvodněnou, poněvadž žalobce zastoupený právním zástupcem, byl přítomen, když znalec posudek podával, a neučinil proti němu ani výtku podle § 196 c. ř. s., ani nenavrhl, aby byli přibráni znalci jiní, ačkoli věděl, že si znalec M. dal některé věci odhadnouti jinými odborníky, a dovolává se jejich posudku. Nelze souhlasiti s odvolacím soudem, že šlo o porušení předpisu o řízení, zvláště formy procesního úkonu, a že vada měla býti vytýkána podle § 196 c. ř. s. Nešlo jen o porušení formálního předpisu, nýbrž o vadu, která se týkala bezprostředně obsahového (věcného) úkolu procesního řízení, když znalec nepodal ohledně některých věcí vlastní svůj posudek, nýbrž odvolal se na posudek odborníků, kteří nebyli soudem ustanoveni za znalce, nýbrž které si sám přibral, a jimiž bylo odhadnuto krámské zařízení a úprava krámu, pokud účty a doklady nebyly předloženy, zejména pak krámské zařízení spadající do oboru železářského a sklenářského. Dovolatel vytýká tím nespolehlivost znaleckého posudku v příčině některých položek, tudíž jeho nedostatečnost podle § 362 druhý odstavec c. ř. s. Tato vada zde skutečně jest, a trpí jí řízení i soudu druhé stolice i soudu stolice prvé, a bylo z tohoto důvodu dovolání vyhověti a usnésti se podle § 510 c. ř. s., jak svrchu uvedeno. Bude tedy na soudu první stolice, by v příčině sporných položek si vyžádal posudek jiného znalce nebo jiných znalců.

Citace:

č. 13183. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 65-66.