Čís. 13578.

Žalobou podle § 39 čís. 5 ex. ř. lze se domáhati výroku, že exekuce povolená na základě formálně pravoplatného rozsudku jest nepřípustná, poněvadž soud vydavší rozsudek byl podle § 6 zákona ze dne 27. dubna 1896, čís. 70 ř. zák. nepříslušný.
(Rozh. ze dne 26. května 1934, Rv II 183/33.) Proti žalobci byla povolena exekuce k vydobytí peněžité pohledávky na základě rozsudku krajského soudu v Mladé Boleslavi. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce nepřípustnosti exekuce z důvodu, že peněžitá pohledávka, k jejímuž vydobytí byla povolena exekuce, vznikla z obchodu splátkového a ježto nebyla zažalována u soudu řádného bydliště žalovaného, že jest rozsudek vydaný nepříslušným soudem zmatečný a exekuce na základě něho vedená nepřípustnou. Oba nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud uznal podle žaloby.
Důvody:
Mezi stranami není již sporu o tom, že zbytková kupní cena měla býti zaplacena ve třech splátkách po 4000 Kč, 7000 Kč a 7000 Kč. Právní názor odvolacího soudu, že přes to nešlo o obchod splátkový, poněvadž ten předpokládá větší počet menších splátek v poměru k celkové výši kupní ceny, nelze sdíleti. K pojmu splátkového obchodu podle § 1 zák. č. 70/1896 ř. z. stačí, že celková kupní cena má býti zaplacena po částkách, předpokládajíc, že byly ujednány více než dvě splátky a že prodaná věc byla odevzdána k používání dříve, než byla kupní cena úplně zaplacena. Bylo-li splacení kupní ceny ujednáno ve třech splátkách, nemůže již býti řeči o tom, že nešlo o menší splátky v poměru k celkové výši kupní ceny. Mylným je také názor odvolacího soudu, že v případě neplatnosti exekučního titulu nebylo lze žalobou podle § 39 čís. 5 ex. ř. domáhati se výroku, že exekuce na základě tohoto titulu je nepřípustná. Podle zákona není překážky domáhati se takového soudního výroku jako podkladu pro napotomní zrušení exekuce žalobou u exekučního soudu (rozh. čís. 12561 sb. n. s.). Zákon v § 39 ex. ř. nařizuje zrušení exekuce nejen v případě, že exekuční titul byl již pravoplatným rozsudkem uznán za neplatný, zrušen nebo jinak za neúčinný prohlášen (§ 39 č. 1 ex. ř.), nýbrž i v případě, že exekuce byla prohlášena za nepřípustnou z jiných důvodů pravoplatným rozhodnutím (§ 39, čís. 5 ex. ř.). O takový případ v souzeném případě jde a není takovému soudnímu výroku nijak na závadu, že by po vyhovění žalobě zůstal exekuční titul nedotčen. Jinak byly předpoklady této žaloby dány. Jak již shora uvedeno, jde o obchod splátkový, který však není obchodem ve smyslu čl. 271 a 272 obchod. zák. na straně žalobcově, neboť i případné mlácení pro jiné za úplatu, nebylo prováděno po živnostensku, jak na jevo jde ze zprávy obecního úřadu v H. Nejde tu ani o obchod akcesorní podle čl. 273 obchod. zák., poněvadž by to předpokládalo, že žalobce je obchodníkem, což však v řízení prvé stolice nebylo ani tvrzeno. Podle § 6 splátk. zák. nemohl spor býti zahájen u soudu podle § 104 j. n. K této absolutní nepříslušnosti jest přihlédnouti z úřadu až do exekučního prodeje, což tedy platí o každém způsobu exekuce, dokud jen nedošlo k prodeji zabavených věcí. Exekuční titul byl vydán v řízení zmatečném (§ 477 č. 3 c. ř. s.) a je proto neplatným, což v zápětí má nepřípustnost exekuce podle § 39 čís. 5 ex. ř.

Citace:

Čís. 13578.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 627-628.