Čís. 13406.Bylo-li nabyto směnky vydražením při exekuční dražbě, nelze použíti § 87 směn. zák., nýbrž věřitel musí si dáti líbiti všechny námitky, které by byl mohl směnečný dlužník vznésti proti jeho předchůdci.Doložka, připojená na směnku výkonným orgánem, nemá účinky směnečnoprávní.(Rozh. ze dne 28. března 1934, Rv I 358/34.)Žalobce vedl proti Rudolfu T-ovi pro pohledávku 1.761 Kč exekuci zabavením, uschováním a prodejem směnky na 10.000 Kč, jejíž přijateli byli žalovaní. Směnka tato byla dne 9. června 1933 zabavena, dne 1. července 1933 ve veřejné soudní dražbě prodána, žalobcem za 5 Kč vydražena a opatřena doložkou výkonného orgánu »bylo dle usnesení okresního soudu v R. ze dne 10. června 1933 č. j. E 1187/33 exekučně prodáno a odevzdáno.« Proti směnečnému platebnímu příkazu namítli žalovaní, že směnka zanikla zaplacením, ježto se s Rudolfem T-em vyrovnali, a že valuta směnky nebyla zaplacena. Procesní soud prvé stolice směnečný platební příkaz zrušil. Důvody: Převáděcí doložka předepsaná v § 305 ex. ř. nemá účinek indosamentu podle § 9 sm. zák. (čl. 303 obch. zák.), nýbrž účinek obyčejného civilně-právního převodu a mylným jest tudíž názor žalobcův, že žalovaní by mohli použíti jen námitek plynoucích ze směnky samé nebo náležejících jim proti žalobci jako nynějšímu majiteli směnky. Bez ohledu k tomu, zda vzhledem k ustanovení § 296 ex. ř., který výslovně mluví o zabavení pohledávek ze směnek, mohl žalobce, aniž by navrhoval zabavení pohledávky ze směnky a aniž by mu tato soudně byla přikázána, nabýti vůbec práv ze směnky pouhým jejím vydražením, když směnka sama předmět exekuce tvořiti nemohla, nýbrž jen pohledávka, která papírem tímto jest osvědčena, nelze v souzeném případě mluviti o směnečně právním nabytí směnky a namítli tudíž žalovaní právem, že směnka byla zaplacena a že směnečná valuta nebyla vyplacena. Opodstatněnost námitek těchto žalovaní plně prokázali. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Právní názor soudu prvé stolice, že převáděcí doložka nařízená v prvním odstavci § 305 ex. ř. nemá účinku indosamentu, jest správný. Na vymáhajícího věřitele, jemuž byla zabavená pohledávka přikázána, mohou přikázáním převedena býti jen ta práva, jež náležela straně povinné. Ona doložka má tudíž jen význam deklaratorní, osvědčuje, že pohledávka, kterou směnka representuje, přešla na vymáhajícího věřitele, takže proti němu může poddlužník uplatňovati všechny námitky, jež mu příslušely proti straně povinné. To, co platí o přikázání pohledávky ze směnky, platí i o nabytí směnky vydražením. I zde poznámka výkonného orgánu na rubu směnky, že směnka byla podle usnesení okresního soudu v R. ze dne 10. června 1933 č. j. E 1187/33 exekučně prodána a odevzdána, osvědčuje jen, že pohledávka ze směnky přešla na vydražitele, tedy s účinkem pouhého občanskoprávního převodu.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Žalobce nabyl žalobní směnky vydražením při exekuční dražbě, tedy občanskoprávním jednáním, které se jeví jako postup, při němž prohlášení vůle exekuta jako postupitele jest nahraženo soudním přiřknutím. Nelze tedy použíti § 87 směn. zák., jenž platí jen, je-li žalující vlastník směnky jako takový směnečně oprávněn (§ 32 sm. zák.). Toho v souzeném případě není. Žalobce nabyl vydražením směnky podle § 1394 obč. zák. jen těch práv, která dosud příslušela jeho předchůdci, jemuž směnku zabavil a dalším postupem exekuce vydražil, a musí si proto dáti líbiti všecky námitky, které by byli mohli směneční dlužníci vznésti proti tomuto jeho předchůdci. Dodati jest, že doložka, připojená na směnku výkonným orgánem, činí patrným jen způsob nabytí směnky vydražitelem k osvědčení jeho vlastnictví ke směnce, nemůže však míti účinky směnečněprávní, které upravuje jen směnečný zákon, jenž jiný způsob směnečněprávního převodu mimo indosament nezná (§§ 8 a 9 směn. zák.). Byla proto přípustnou proti žalobci námitka směnečných dlužníků, že směnka zanikla zaplacením, a, ana byla tato skutečnost nižšími soudy také zjištěna, byl právem směneční platební příkaz zrušen.