Čís. 13432.

Nejde o věc prázdninovou (§ 224 čís. 7, nový doslov, c. ř. s.), domáhá-li se spolek na svém zvoleném funkcionáři náhrady škody, kterou jako takový spolku způsobil.
Spolkový funkcionář není bez dalšího ke spolku v poměru služebním, třebaže dostává za svou činnost odměnu.
(Rozh. ze dne 6. dubna 1934, R II 11/34.)
Žalující spolek domáhal se na žalovaném zaplacení 61.184 Kč. Tvrdil v žalobě, že byl žalovaný před šesti léty zvolen jeho pokladníkem, že od té doby zastával tuto funkci, že dne 11. srpna 1932 byla zkoumána pokladna jím spravovaná, že byl zjištěn schodek 61.184 Kč a že žalovaný jako pokladník odpovídá za tento schodek. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Rozsudek prvého soudu byl doručen žalovanému dne 1. července 1933. Odvolání žalovaného podané dne 14. září 1933 odmítl odvolací soud jako opožděné, maje za to, že šlo o spor ze služební smlouvy, tudíž o věc prázdninovou.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc odvolacímu soudu, by nehledě k odmítacím důvodům o odvolání žalovaného dále podle zákona jednal a rozhodl.
Důvody:
Odvolací soud odmítl odvolání žalovaného jako opožděné, vycházeje z názoru, že jde o spor ze služební (námezdní) smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, tudíž o věc prázdninovou podle § 224 čís. 7 c. ř. s. v doslovu zákona ze dne 19. ledna 1928 čís. 23 sb. z. a n. Tento názor odvolacího soudu nelze uznati za správný, neboť nemá opory ve spisech. Není sporu o tom, že žalovaný byl zvolen za pokladníka žalující místní skupiny Unie. Podle dodatečně vyžádaných stanov a potvrzení policejního komisařství‘v K. ze dne 23. února 1934 jest žalující strana spolkem ve smyslu zákona o právu spolkovém. Žalovaný byl tudíž zvoleným funkcionářem žalujícího spolku a jest žalován o náhradu škody, kterou v této funkci spolku způsobil. Podle § 1151 obč. zák. vznikne služební smlouva, je-li někdo smluvně zavázán konati jinému po určitou dobu služby, a jde při služební smlouvě o trvalý poměr závazkový mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O zvoleném spolkovém funkcionáři, jenž vykonává svěřenou mu funkci spolkového pokladníka, nelze bez dalšího podkladu tvrditi, že jest ke spolku v poměru služebním a že jest jeho zaměstnancem. O žalovaném nebylo prvým soudem zjištěno a nebylo to ani tvrzeno, že ujednal se žalujícím spolkem služební smlouvu, a z pouhé okolnosti, že dostával za svou činnost spolkového pokladníka peněžitou odměnu, neplyne ještě, že byl k žalujícímu spolku v poměru služebním, neboť i činnost spolkového funkcionáře může bytí honorována, podobně jako na příklad činnost zmocněncova při úplatném zmocnění podle § 1004 obč. zák. pro posouzení právní otázky, zda jde o spor ze smlouvy služební, nemá rozhodujícího významu, jak žalovaný v odvolání označoval svůj poměr k žalujícímu spolku, neboť tuto otázku musí řešiti soud samostatně, nejsa vázán právními názory stran.

Citace:

č. 13432. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 428-429.