Čís. 13697.
Odsouzení strany pro zločin podle §§ 5, 197 a 199 a) tr. zák. jest překážkou jejího výslechu jako strany.
(Rozh. ze dne 27. června 1934, Rv II 459/34.)
Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, neshledav vadnost řízení v tom, že žalovaný nebyl vyslechnut jako strana, ježto žalovaný byl pravoplatně odsouzen pro §§ 5, 197 a 199 a) tr. zák.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Jako vadnost odvolacího řízení, vpravdě jako nesprávné právní posouzení, vytýká dovolatelka, že odvolací soud vycházel z názoru, že odsouzení majitele žalované firmy pro zločin podle §§ 5, 197 a 199 a) tr. zák. jest překážkou jeho výslechu jako strany. Leč neprávem. Podle § 5 tr. zák. stává se vinným zločinem nejen přímý pachatel, nýbrž i každý, kdo ke zločinu navedl nebo při něm způsobem v paragrafu tom uvedeným pomáhal. Účelem ustanovení §§ 372, 336 c. ř. s. jest, by nebyla připuštěna k výslechu za příčinou důkazu strana, jejíž věrohodnost jest již předem otřesena jejím odsouzením pro křivé svědectví nebo pro křivou přísahu. S tohoto hlediska nezáleží na tom, zda se strana dopustila přímo zločinu křivé přísahy nebo křivého svědectví, či zda se na něm, súčastnila způsobem uvedeným v § 5 tr. zák.