Čís. 13435.
Konání roku v neferiálních sporech o soudních prázdninách není zmatečností podle § 477 čís. 4 c. ř. s. Jde jen o porušení předpisu, upravujícího řízení, jež bylo zhojeno tím, že nebyla učiněna výtka podle § 196 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 7. dubna 1934, Rv I 241/34.)
Žaloba o nepřípustnost exekuce byla zamítnuta soudy všech tří stolic. Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
S hlediska právního odvolací soud nepochybil, vysloviv, že konání roku v neferiálních sporech o soudních prázdninách není zmatečností podle § 477 čís. 4 c. ř. s., neboť předpis § 223 c. ř. s., nedává stranám — čís. 13436
403
právo, by obsílky k soudu nechaly nepovšimnutými. Nedostavil-li se žalobce, ač byl obeslán k výslechu stran, nemůže si stěžovati, že mu byla odňata možnost, před soudem projednávati. Šlo jen o porušení předpisu, jímž jest řízení upraveno, a bylo tudíž povinností právního zástupce dovolatelů, by při roku ze dne 23. srpna 1933 vznesl výtku podle § 196 c. ř. s. Nestalo-li se tak, nelze tomu odporovati v odvolání, tím méně v dovolání.