Čís. 13170.

Jde o placení výkonnému orgánu podle § 25, druhý odstavec, ex. ř., bylo-li mu dlužníkem placeno před provedením odhadu zabavených svršků, by odhad nemusel býti proveden. Lhostejno, že si výkonný orgán nepřivedl odhadce, konal-li se výkon v místě exekučního soudu a odhadce mohl býti ihned přibrán, kdyby byl dlužník nezaplatil. Nezáleží ani na tom, že stvrzenka dlužníkovi vydaná nebyla sepsána na formuláři předepsaném min. nařízením ze dne 18. ledna 1926, čís. 60245/25 Věstník čís. 1/1926 (str. 3).
(Rozh. ze dne 11. ledna 1934, Rv II 493/32.) Dlužník domáhal se na vymáhajícím věřiteli, by exekuce byla prohlášena nepřípustnou, ježto vymáhaná pohledávka byla zapravena. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Není sporu o tom, že žalobce v exekuci proti němu žalovaným vedené zaplatil vymáhanou pohledávku s příslušenstvím soudnímu vykonavateli Josefu J-ovi. Spor jde o to, zda tu jde o plat podle § 25 druhý odstavec ex. ř. a zda tímto placením výkonnému orgánu se zprostil dlužník proti vymáhajícímu věřiteli svého závazku. Jak jest nesporno vydal J. žalobci o platu kvitanci z 23. dubna 1929, jejíž pravost při ústním odvolacím jednání byla zástupcem žalovaného uznána. Podle nepopřeného přednesu žalobcova bylo žalobci doručeno soudní usnesení z 11. dubna 1929, že bude nejprv proveden odhad zabavených věcí a po jeho provedení že budou učiněna další opatření k výkonu prodeje z volné ruky, krátce na to pak přišel k němu soudní vykonavatel s tím, že bude nucen odhad provésti, jestliže hned nezaplatí, proto si opatřil peníze a zaplatil soudnímu vykonavateli, který mu vydal na příjem peněz stvrzenku; a řekl mu J., jestliže nezaplatí, že přivede odhadce k odhadu. Nutno uvážiti, že šlo o výkon v K., tedy v sídle okresního soudu (exekučního). Správně uznal odvolací soud, že ono placení jest pokládati za placení výkonnému orgánu dle § 25 druhý odstavec ex. ř. Předmětem výkonu byl odhad zabavených věcí a placeno bylo před provedením odhadu, by odhad proveden býti nemusil. Nelze pokládati za rozhodné, že výkonný orgán si nepřivedl odhadce, neboť výkon se konal v K. a odhadce mohl býti ihned přibrán, kdyby byl dlužník nezaplatil. Nebyl tedy vykonavatel v tomto případu jen soukromníkem, který dlužníka vyrozumíval o hrozícím mu odhadu. O odhadu byl dlužník vyrozuměn již doručením soudního usnesení a k provedení odhadu neustanovuje se zvláštní rok, o němž by se účastníci předem vyrozumívati. Význam pro poměr dlužníka k vymáhajícímu věřiteli nemůže míti okolnost, že stvrzenka dlužníkovi vydaná nebyla sepsána na formuláři předepsaném min. nařízením z 18. ledna 1926 čís. 60345/25, Věstník čís. 1/1926, str. 3, neboť tento vnitřní předpis za účelem kontroly vydaný nemůže míti ten účinek, by placení podle § 25 druhý odstavec ex. ř. výkonnému orgánu konané nemělo platnosti pro platícího dlužníka, kdyby předpisu onoho ministerského nařízení nebylo šetřeno. Ani vládní nařízení ze dne 15. prosince 1925 č. 250 sb. z. a n., na základě něhož uvedené ministerské nařízení bylo vydáno, takové sankce neobsahuje.

Citace:

č. 13170. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 43-44.