Čís. 9687.

Bylo-li v rekursu v knihovní věci navrženo jen, by rekursní soud zatím zrušil usnesení knihovního soudu, jímž byl povolen knihovní vklad, a by vyčkal konečné rozhodnutí nejvyššího správního soudu, rekursní soud však vyhověl rekursu v ten rozum, že knihovní návrh zamítl, jest dovolací soud oprávněn přímo zamítnouti rekurs proti usnesení prvého soudu vzhledem k tomu, že v knihovním řízení jest vyloučeno jakékoliv prozatímní vyřízení.
Výmaz (knihovní poznámky přednosti a zástavního práva) podle § 65, druhý odstavec, knih. zák. předpokládá, že byl právoplatným rozsudkem nebo smírem zrušen popíraný vklad a že žalobce žádal, by byl vykonán výmaz popíraného vkladu.
(Rozh. ze dne 27. února 1930, R I 762/29.)
Knihovní soud usnesením ze dne 5. dubna 1929 povolil na základě rozhodnutí zemské správy a ministerstva Národní obrany k návrhu ostrostřeleckého sboru města R. ohledně domu čp. 219 tyto knihovní zápisy: Na listu B. I. vymazává se podle § 65 druhý odstavec knih. zák.: 1. vklad vlastnického práva Jednotě českých střelců v R. pod pol. 2 zapsaný; 2. poznámka, kterou změněn zápis vlastnického' práva uvedený v pol. 2 pro střeleckou jednotu v R., pod pol. 3 zapsaná; 3. poznámka spornosti pol. 4; II. poznamenává se, že vklad vlastnického práva R-skému ostrostřeleckému sboru pod pol. I. zapsaný a vymazaný byl opět obnoven; na listu C.: Vymazává se podle § 65 druhý odstavec knih. zák. vklad zástavního práva pro Emila N-a pro 13.718 Kč s příslušenstvím pod pol. C 28 zapsaný. Rekursní soud k rekursu knihovního věřitele Emila N-a a Jednoty českých střelců v R. změnil napadené usnesení v ten rozmu, že zamítl návrh ostrostřeleckého sboru města R., by na dům čp. 219 bylo vloženo vlastnické právo sboru městských ostrostřelců v R., a to v pořadí poznámky spornosti. Důvody: Prvý soud povolil napadené výmazy a poznámku po rozumu § 65 druhý odstavec knih. zák. na základě rozhodnutí zemské politické správy a rozhodnutí ministerstva Národní obrany a úředního potvrzení okresního úřadu v R. Než již povolení poznámky spornosti podle § 61 knih. zák. vyžaduje vždy podání žaloby a jisou výjimky z tohoto pravidla uvedeny v §§ 63 a 66 knih. zák., které se však na projednávaný případ nehodí (srov. Dr. Bartsche »Das osterreichische Grundbuchsgesetz« 5. vydání str. 623 a násl. a rozh. čís. 6949 a 7856 sb. n. s.). Výmaz vkladu, jemuž poznámkou spornosti bylo odporováno, může se státi jen na základě pravoplatného rozsudku nebo na základě smíru, a to k žádosti žalobce Způsobem a v rozsahu vysloveném v rozsudku nebo ve smíru, a současně je povoliti výmaz poznámky spornosti, jakož i všech vkladů a
Civilní rozhodnutí XII. 20 — Čís. 9687 —
306
záznamů, jež se staly teprve po poznámce spornosti. Z tohoto ustanovení zákona vyplývá, že řečené výmazy nelze povoliti jinak, než jen na základě soudního rozsudku nebo soudního smíru, že však je nelze povolití na základě jiné listiny, třebas i listiny veřejné, uvedené v § 31 knih. zák. Prvý soud, povoliv na základě potvrzení okresního úřadu v R. výmazy vkladu práva vlastnického a práva zástavního, jakož i poznámek výše blíže označených, a poznamenav na listu B., že se obnovuje původní vklad práva vlastnického, prohřešil se na ustanovení § 65 druhý odstavec knih. zák. Bylo proto stížnostem jednak dosavadního knihovního vlastníka, jednak zástavního věřitele vyhověti a napadené usnesení změniti.
Nejvyšší soud vyhověl částečně dovolacímu rekursu ostrostřeleckého sboru města R. a napadené usnesení změnil v ten rozum, že obnovil usnesení soudu prvé stolice v odstavci I. čís. 1 a 2, ale bez citace § 65 druhý odstavec knih. zák. a dále v odstavci II. pokud znělo: »Poznamenává se, že vklad práva vlastnického R-skému ostrostřeleckému sboru pod pol. P 1. zapsaný a vymazaný byl opět obnoven.« V ostatním usnesení soudu prvé stolice zrušil a zamítl žádost Ostrostřeleckého sboru města R., pokud navrhoval zápis v pořadí poznámky spornosti zapsané na listu B. pol. 4.
Důvody:
Nutno rozeznávati I. otázku vlastnického práva Ostrostřeleckého sboru a II. otázku zástavního práva Emila N-a a v obou případech, co bylo žádáno, co bylo povoleno a co bylo v rekursech vytýkáno, neboť knihovní soud nesmí povoliti více, než bylo žádáno (§ 96 prvý odstavec knih. zák.) a rekursní soud nesmí vybočiti z rámce rekursních důvodů a návrhů a nesmí hleděti k novotám (§ 126 knih. zák.). K čís. I.: Jednota českých střelců v R., podavši stížnost proti usnesení prvého soudu ze dne 5. dubna 1929, navrhla jediné, by usnesení to bylo zatím zrušeno a vyčkáno bylo konečné rozhodnutí nejvyššího správního soudu, jen o tomto návrhu mohl a měl rekursní soud rozhodnouti. Rekursní soud vyhověl však stížnosti věcně změnou napadeného usnesení v ten rozum, že zamítl návrh Ostrostřeleckého sboru města R., by mu bylo vloženo práva vlastnické v pořadí poznámky spornosti. Již soud knihovní šel v usnesení ze dne 5. dubna 1929 přes návrh knihovní žádosti ze dne 3. dubna 1929. Také soud rekursní, pokud šlo o stížnosti Jednoty českých střelců, neměl se zabývati jiným, než otázkou, zda lze skutečně napadené usnesení zrušiti jen zatím, t. j. až do rozhodnutí nejvyššího správního soudu. V dovolací své stížnosti navrhl Ostrostřelecký sbor, by usnesení soudu druhé stolice bylo zrušeno po případě změněno a by bylo potvrzeno (správně obnoveno) usnesení soudu prvé stolice, po případě, by bylo vyhověno knihovnímu návrhu stěžovatelovu, a dovozuje obecně nesprávnost napadeného usnesení. Musil proto dovolací soud uvážiti především, zda rekursní soud vyřídil rekurs Jednoty podle jejího návrhu, což se nestalo. Není ovšem třeba zrušiti proto napadené usne- — Čís. 9688 —
307
sení a naříditi rekursnímu soudu nové usnesení, neboť dovolací soud může rozhodnouti sám přímo o řečeném rekursním návrhu, totiž jej zamítnouti, ježto jest v knihovních věcech vyloučeno jakékoliv prozatímné vyřízení, i když se tak má státi zatímním zrušením napadeného usnesení a vyčkáním nějaké budoucí události. Bylo tudíž obnoveno usnesení soudu prvé stolice, pokud bylo jím vyhověno knihovnímu návrhu Ostrostřeleckého sboru. K čís. II. Výmaz poznámky a výmaz zástavního práva s použitím § 65 druhý odstavec kn. zák. stal se knihovním soudem neprávem, neboť tento předpis předpokládá, že byl pravoplatným rozsudkem nebo smírem zrušen popíraný vklad a že žalobce žádal, by byl vykonán výmaz popíraného vkladu; pak teprve by mohl soud naříditi výmaz poznámky spornosti a ostatních kolidujících zápisů. Nic z toho tu nebylo, ani rozsudku, ani smíru, ani žádosti o výmaz. Již proto musilo býti usnesení prvního soudu v ostatních bodech zrušeno, ježto odporuje ustanovení § 96 prvý odstavec kn. zák. Hypotekární věřitel Emil N. vytýkal (mimo jiné) nedostatek žádosti o výmaz a domáhal se v rekursním návrhu jen toho, by jeho zástavní právo bylo obnoveno. Rekursní soud právem v té příčině stížnosti vyhověl. Dovolací stížnost je v tom směru nejasná a zejména nic neuvádí o žádosti za výmaz. Bylo tedy rozhodnouti, jak se stalo a netřeba řešiti otázky, zda poznámka spornosti měla nebo dosud má nějaký význam pro zástavní právo Emila N-a a jakou cestou bylo by se výmazu tohoto práva domáhati.

Citace:

Čís. 9687.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 333-335.