— Čís. 9913 —711Čís. 9913.Sdělil-li kupitel prodateli, že kupní smlouvu zrušuje, prodatel pak odpověděl, že dopis postoupil své odbočce, jejímž prostřednictvím byla věc objednána, že on sám není s to zrušení zakázky uznati, ježto se to příčí jeho obchodním podmínkám, byl povinen postarat! se o vyřízení, a to ve lhůtě, jež se vyžaduje v loyálních obchodních stycích. Nedošlo-li vyřízení kupitele včas, mohl míti za to, že jeho odstoupení od smlouvy bylo přijato.(Rozh. ze dne 10. května 1930, Rv II 258/29.)Proti žalobnímu nároku na zaplacení kupní ceny za vysavač namítla žalovaná, že kupní smlouva byla souhlasnou vůlí stran zrušena. — Čís. 9913 —Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchtodůvodů:Když žalující na dopis žalované ze dne 4. dubna 1928, v němž mu sděluje, že kupní smlouvu o vyssavači zrušuje, odpověděl ihned (obratem pošty) dne 5. dubna 1928, že dopis ten postoupil k vyřízení své odbočce v O., jejímž prostřednictvím byl stroj objednán, že sám není s to zrušení zakázky uznati, ježto se to příčí jeho obchodním podmínkám od ní podepsaným — neuznal tím sice zrušení, ale také je neodmítl, nýbrž zůstavil rozhodnutí odbočce v O. Nelze tedy souhlasiti s výkladem dovolatele, že dopis obsahuje prohlášení, že žalobce se zrušením koupě nesouhlasí, neboť se v něm praví jen, že on sám (»my sami«) není s to zrušení uznati, rozhodnouti že o tom může jen odbočka, naprosto ale nevyřizuje věc sám konečně, nýbrž ji nechává neřešenou a slibuje rozhodnutí odbočky. Dovolatel by byl snad nemusil na dopis žalované vůbec odpovídati a byl by svému právu, setrvat! na smlouvě, nic nezadal, avšak když odpověděl tímto způsobem, vešel na to, že bude její návrh vyřízen, a sice odbočkou v O., byl tedy povinen o vyřízení to se postarati, a to o vyřízení ve lhůtě, jaká v loyálních obchodních stycích se vyžaduje, t. j. bez zbytečných odkladů, neboť byl pak podle čl. 282 obch. zák. žalované povinen péčí řádného obchodníníka, která jistě vyhledává vyřízení promptní, jak jen to běh obchodu dopouští. Naopak zase žalovaná byla oprávněna takovéto včasné vyřízení očekávat!, a, když nedošlo, podle pravidla »kdo mlčí souhlasí, pak-li mluviti měl a mohl« (qui tacet consentire videtur, si loqui debuit et potuit), míti za to, že její odstoupení od smlouvy bylo přijato. Dopis žalobcova zástupce ze dne 28. července 1928, který se ostatně o otázce, zda se odstoupení od smlouvy přijímá čili nic, ani nezmiňuje, nýbrž jen žalovanou vyzývá, by do pěti dnů sdělila, kdy jí má vysavač býti zaslán, sice že by musil podniknouti proti ní kroky, není vůbec řádnou odpovědí na návrh žalované, neboť jen konkludentně z něho plyne, že žalobce setrvává na smlouvě; ale i kdyby se mu přiznala co do obsahu povaha odpovědi, vyhovující péči řádného obchodníka, přece nelze mu ji přiznali co do doby, neboť, zašle-li se na dopis odpověď teprv téměř po čtyřech měsících, je to zřejmě nedostatek pečlivosti a tudíž prodlení, jež si nesmí dovoliti nikdo ani ve společenských stycích, kde nejde o právní poměr, nýbrž jen dobrý mrav, tím méně si to smí dovolili obchodník ve stycích obchodních, jež vyžadují největší přesnosti. Bylo-li, jak shora dolíčeno, dobrovolně převzatou povinností 'žalobcovou postarati se o to, by žalovanou vyřízení záhy došlo, bylo také jeho věcí postarati se o to, by odbočce v O. návrh žalované bezpečně zaslal nebo vůbec na vědomost uvedl, třeba sdělením jeho obsahu nebo, jak to za vhodné sám uznával, i nesejde na tom, co v dovolání uplatňuje, že není ani prokázáno, zda filiálka dopis obdržela. Právním stanoviskem zde zaujatým staly se všecky další otázky bezpředmětnými, neboť smlouva musí pokládána býti žalobcovým; mlčelivým přijetím výslovné nabídky žalované strany na zrušení její za zrušenou, takže žalobce nemůže o splnění její, o zaplacení kupní ceny, žalovatí.