—Čís. 9930 —
Čís. 9930.
Ručení majitele domu za úraz, ježto osoba jím zjednaná neposypala chodník, jest posuzovatí podle § 1315 obč. zák., nikoliv podle § 1313 a)obč. zák.
Ojedinělé nedopatření zjednané osoby osvědčuje její nézdjatnost podle § 1315 obč. zák. jen, bylo-li rázu tak hrubého, že o sobě prozrazovalo nedostatek technické schopnosti a mravní spolehlivosti zjednané osoby nebo nezpůsobilost k práci jí svěřené.

(Rozh. ze dne 22. května 1930, Rv I 1389/29.)
Žalobkyně domáhala se náhrady škody na žalovaném spolku, ježto utrpěla úraz, sklouznuvši na neposypaném chodníku před spolkovým domem. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Odvolací soud právem posoudil žalobní nárok jediné s hlediska ustanovení § 1315 obč. zák. a neprávem vytýká dovolatelka pod rouškou dovolacího důvodu čís. 2 § 503 c. ř. s., že odvolací soud nechal bez povšimnutí vývody odvolacího spisu, dovozující ručení žalovaného za úraz žalobkyně í z ustanovení § 1313 a) obč. zák. Podle tohoto zákonného ustanovení ručí, kdo jest povinen jinému plniti, za zavinění osoby, jíž ke splnění použije, tudíž za zavinění náměstka, jehož si ke smluvnímu splnění zřídil. V souzeném' případě však nejde o smluvní splnění, nýbrž o plnění veřejnoprávní povinnosti pomocníkem k tomu zjednaným, jenž prý tuto povinnost vůbec nesplnil nebo nesplnil ji řádně, tedy o ručení z nedovoleného činu pomocníkova. Toto ručení spadá pod ustanovení § 1315 obč. zák., nikoho pod ustanovení § 1313 a) obč. zák. Rovněž neprávem uplatňuje dovolatelka nesprávné právní posouzení věci, pokud' odvolací soud uznal že neručí žalovaná za úraz žalobkyně podle § 1315 obč. zák. pro nedostatek důkazu o nezdatnosti domovního správce Josefa P-a, jehož žalovaná pověřila domovními pracemi ve svém domě a tudíž i čistěním a posypáním chodníku. Jest ovšem zjištěno, že Josef P. v den úrazu právě místo, kde jest poštovní schránka, ač tam bylo náledí, pískem neposypal, a že takto došlo k úrazu žalobkyně. Odvolací soud právem také usoudil, že se Josef P. takto dopustil při opatření věcí žalované neopatrnosti, jež jest s úrazem žalobkyně v příčinné souvislosti. Než ručení žalované za toto zavinění Josefa P-a podle § 1315 obč. zák. předpokládalo by nezdatnost Josefa P-a a tento předpoklad, jak odvolací soud správně usoudil, prokázán nebyl. Jest zjištěno, že Josef P. jest u žalované jako domovní správce zaměstnán již dvacet let, ze jest pořádný a spolehlivý, že vždy chodník za náledí 'pískem řádně posypává, že po celou dobu nedošlo k úrazu před domem žalovaného následkem nedostatečného posypání chodníku pískem za náledí, a že Josef P. v den, kdy se žalobkyni přihodil úraz, dal posypati (sám posypal) chodník pískem o hodině a o 7 1/2 hodině ráno. Jde tu tedy, pokud se týče neposypání chodníku u poštovní schránky, o ojedinělé nedopatření Josefa P-a, které by osvědčovalo jeho nezdatnost po rozumu § 1315 obč. zák. jen, kdyby bylo rázu tak hrubého, že by o sobě prozrazovalo nedostatek technické schopnosti a mravní spolehlivosti Josefa P-a nebo nezpůsobilost k řečené práci. K tomuto úsudku odvolací soud právem nedospěl vzhledem na shora uvedené zjištěné skutečnosti a nelze zejména z té skutečnosti, že chodník právě u poštovní schránky zůstal, ač byl pokryt náledím, neposypán, souditi na nezdatnost Josefa P-a. Odvolací soud, neshledav předpoklady pro ručení žalované za žavinění Josefa P-a po rozumu § 1315 obč. zák., posoudil věc po stránce právní správně.
Citace:
č. 9929. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 761-762.