Čís. 9907.

Nebyla-li v čase povolení exekuce na základě upomínacího platebního rozkazu dosud právoplatně rozhodnuta otázka včasnosti odporu proti platebnímu rozkazu, nebylo lze povoliti exekuci.
(Rozh. ze dne 10. května 1930, R I 317/30.)
Soud prvé stolice povolil exekuci na základě upomínacího platebního rozkazu. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: V čase návrhu a povolení exekuce nebyl platební rozkaz ještě v právní moci, neboť, jak ze spisů zjištěno, první soud usnesením ze dne 20. ledna 1930 odmítl odpor Boženy Š-ové jako opožděný a v čase exekučního návrhu neprošla ještě lhůta osmi dnů ve smyslu § 12 čl. XXVIII. uvoz. zák. k c. ř. s. ke stížností do výměru odmítajícího odpor. Stížnost byla skutečně podána dne 31. ledna 1930. Včasnost odporu, usnesení jej odmítajícího a včasnost stížností z něho jest dosud předmětem stížnosti. Nebyl proto platební rozkaz v čase podání exekučního návrhu právoplatným, netvořil právoplatný exekuční titul ve smyslu §§1 a 7 ex. ř. a měl býti proto návrh exekuční zamítnut. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Exekuční řád přiznává v § 1 pod čís. 3 upomínacím platebním rozkazům povahu exekučních titulů jen, nejsou-li jíž podrobeny odporu, t. j. když nabyly právní moci. Napadené usnesení správně doličuje, že v čase, kdy prvý soud rozhodl o návrhu na povolení exekuce podle upomínacího platebního rozkazu, o nějž tu jde, nebyl platební rozkaz ještě v právní moci, poněvadž nebylo dosud právoplatně rozhodnuto, zda odpor dlužnice Boženy Š-ové byl podán včas, či opožděně, neboť usnesení prvého soudu, odmítnuvší odpor jako opožděný (§ 10 druhý odstavec zákona ze dne 27. dubna 1873, čís. 67 ř. zák.), bylo napadeno rekursem (§ 12 téhož zákona), doličujícím včasnost odporu, takže otázka včasnosti odporu proti platebnímu rozkazu v čase povolení exekuce nebyla ještě právoplatně rozhodnuta a tím ani otázka, zda podmíněný platební rozkaz upomínací byl podroben právním účinkům odporu ve smyslu § 9 zák. o upom. řízení. Neměl tedy platební rozkaz v čase povolení exekuce náležitosti § 1 čís. 3 ex. ř. a § 7 ex. ř. a dovolací rekurs nepřípadně poukazuje k ustanovením §§ 523 a 524 c. ř. s., poněvadž pro vykonatelnost upomínacích platebních rozkazů jsou dány předpisy zvláštní v § 15 prvý odstavec zákona o upom. řízení a v § 1 čís. 3 ex. ř.

Citace:

č. 9907. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 727-728.