— Čís. 9753 —
Čís. 9753.
Dražba společné nemovitosti podle § 352 ex. ř.
Spoluvlastník, proti němuž byla povolena exekuce dražbou společné nemovitosti, jest oprávněn ke stížnosti proti udělení příklepu, nebyly-li dražební podmínky přesně dodrženy, a to bez ohledu na hospodářské důsledky tvrzeného jich porušeni.
Stanovily-li dražební podmínky: »Stane-li se vydražitelem některý spoluvlastník, aneb více jích společně, vztahuje se dražba tojiko na podíl ostatních spoluvlastníků, a bude jejich podíl v poměru zjištěném odhadem vyloučen«, jest v případě, že vydražil nemovitost spoluvlastník ' a třetí osoba, vyloučiti dosavadní spoluvlastnický podíl vydraživšího spoluvlastníka jen z nejvyššího podání připadajícího na tohoto spoluvlastníka, a to nikoliv celý, nýbrž jen jeho polovici.
(Rozh, ze dne 21. března 1930, R I 165/30.)
Na nemovitosti, jež byly ve společném vlastnictví Marie G-ové a tří dalších spoluvlastníků (inž. Miloše M-a, Miloše M-a ml. a Antonie i ' K-ové), vedla spoluvlastnice Marie G-ová exekuci dražbou podle § 352 ex. ř. Marie G-ová byla spoluvlastnicí dražených nemovitostí čís. 67, 426 a 652 jedinou čtvrtinou a čís. 679 jednou osminou. Čl. XIV. dražebních'podmínek stanovil: »Stane-li se vydražitelem některý spoluvlastník, — Čís. 9753 —
412
anebo více jich společně; vztahuje se dražba toliko na podíl ostatních spoluvlastníků, a bude jejich podíl v poměru zjištěném odhadem vyloučen.« Soud prvé stolice udělil příklep manželům Karlu a Marii G-ovým za 4542890 Kč a to ke třem čtvrtinám nemovitosti čís. 67, 426 a 652 a k sedmi osminám nemovitosti čís. 679, takže nabyla Marie G-ová k jedné čtvrtině nemovitosti vl. č. 67, 426, 652, která. jí již náležela, jedné další čtvrtiny těchto nemovitostí a k jedné osmině nemovitosti vl. č. 679, která jí již náležela, dalších tří osmin těchto nemovitostí a k jedné čtvrtině zařízení, inventáře a zásob domu B. a ‘ kavárny U., která jí již náležela, další čtvrtiny tohoto zařízení, inventáře a zásob domu B. a kavárny U., takže bude Marie G-ová spoluvlastnicí co do jedné poloviny k celku a Karel G. získá spoluvlastnictví co do druhé poloviny shora uvedených nemovitostí, zařízení, inventáře a zásob domu B. a kavárny U. Odporu dvou spoluvlastníků (inž. Miloše M-a a Miloše M-a ml.) proti příklepu soud prvé stolice nevyhověl. Důvody: Podle odst. XII. dražebních podmínek ručí, kdyby předmět dražby vydražily dvě osoby nebo více osob společně, za splnění dražebních podmínek všichni vydražitelé rukou společnou a nerozdílnou, aniž ustanoveno, v jakém poměru mají společní vydražitelé vydražené nemovitosti mezi sebou rozděliti. Notářským spisem ze dne 23. ledna 1930 splnomocnila Marie G-ová svého manžela Karla G-a k dražbě svým jménem a v poměru, jak jest v příklepu označen, a není v tom rozpor s dražebními podmínkami, ježto nebyl poměr rozdělení v dražebních podmínkách předepsán a jest vyhražen disposici stran. Podle dražebních podmínek ručí oba vydražitelé rukou společnou a nerozdílnou za splnění dražebních podmínek, a poněvadž podle odst. XIV. dražebních podmínek vztahuje se dražba, stane-li se vydražitelem některý spoluvlastník, v projednávaném případě Marie G-ová jako spoluvlastnice jedné čtvrtiny, pokud se týče jedné osminy nemovitosti, jen na podíly ostatních spoluvlastníků a bude její podíl v poměru podle odhadu zjištěném vyloučen, byl příklep udělen jen co do zbývajících tří čtvrtin nemovitosti prvé skupiny a sedm osmin nemovitosti druhé skupiny za celkové nejvyšší podání na tyto podíly připadající a v poměru podle odhadu zjištěným penízem 4542890 Kč. Rekursní soud k rekursu spoluvlastníků inž. Miloše M-a a Miloše M-a ml. odepřel uděliti příklep na vydražené nemovitosti manželům Karlu a Marii G-ovým. Důvody: Jestliže se první soud odvolává na ustanovení odst. 12 dražebních podmínek, jest poukázati k tomu, že se toto ustanovení nevztahuje na předmět dražby, nýbrž upravuje jen splnění dražebních podmínek více vydražitelů nerozdílnou rukou. Z tohoto ustanovení nelze nijak odvoditi, v jakém poměru má více vydražitelů mezi sebou rozděliti vydražené nemovitosti. Dražební podmínky mluví jen o společné nabídce. Podle dražebních podmínek mohli Karel a Marie G-ovi vzhledem k tomu, že Karel G. není spoluvlastníkem, podávati jen společně k získání celých nemovitostí do spoluvlastnictví stejným dílem, neboť ustanovení odst. 14 dražebních podmínek lze použiti jen tehdy, když se stanou vydražiteli jeden nebo více spoluvlastníků společně. Karel G. však není spoluvlastníkem — Čís. 9753 —
413
vydražených nemovitostí, pročež nelze použiti ustanovení odst. 14 dražebních podmínek. Karel G. byl by tedy mohl nabýti polovinu tří čtvrtin ostatních spoluvlastníků a jedné čtvrtiny své manželky spoluvlastnice Marie G-ové, kdežto tato byla by mohla nabýti ke zbývající jí osmině svého podílu ještě druhé poloviny tří čtvrtin ostatních spoluvlastníků. Takovou nabídku však Karel a Marie G-ovi neučinili a prohlášení, která byla učiněna v příslušném notářském spise a souhlasně s tím při dražebním roku, odporuje tudíž dražebním podmínkám. Ježto se tudíž podmínky, za kterých bylo učiněno nejvyšší podáni, odchylují od zjištěných dražebních podmínek a podání, pro něž jest požadován příklep, nesmělo býti podle tědhto dražebních podmínek při) puštěno, muselo býti rekursu vyhověno (§§ 184, 185 a 186 ex. ř.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu manželů G-ových.
Důvody:
Stěžovatelé uplatňují především po stránce formální, že ing. Miloš M. a Miloš M. ml. nebyli k odporu a ke stížnosti proti udělení příklepu oprávněni, neboť jsou prý povinnou stranou společně s Antonií K-ovou a tato příklepu neodporuje. Oprávnění ing, Miloše M-a a Miloše M-a ml. k odporu proti příklepu netkví však v jejich procesním postavení jako strany povinné, nýbrž v jejich spoluvlastnickém právu ke draženým nemovitostem. Předmětem exekuce nejsou společné nemovitosti, nýbrž přivolení tří spoluvlastníků k jejich prodeji dražbou. Dražba sama není dražbou exekuční, nýbrž dobrovolnou podle §§ 269 a násl. nesp. říz. Proto jest bezpodstatná i námitka, opírající se o § 182 druhý odstavec ex. ř., že příklepem nebylí ing Miloš M. a Miloš M. ml. nijak poškozeni. Právě tak jako při zcizení z volné ruky nemůže býti nikdo nucen, by prodal svou věc za podmínek, s nimiž nesouhlasí, třeba jimi nebyl dotčen jeho hospodářský zájem, nemůže býti ani při dražbě společné věci upřeno spolu¬ vlastníku právo, by dražetrní podmínky byly přesně dodrženy, a to bez ohledu na hospodářské důsledky případného jejich porušení. O těch nelze vůbec uvažovati. Tvrzení, že odpor proti příklepu nebyl stranou opřen o důvod, ze kterého mu rekursní soud vyhověl, jest v rozporu se spisy. Podle dražebního protokolu byl odpor odůvodněn rozporem mezi podmínkami, za nichž stěžovatelé dražili, a podmínkami dražebními, a na témž důvodu spočívá i usnesení rekursního soudu. Podstatným pro rozhodnutí jest odstavec XlV. dražebních podmínek: »Stane-li se vydražitelem některý spoluvlastník, aneb více jich společně, vztahuje se dražba toliko na podíl ostatních spoluvlastníků, a bude jejich podíl v poměru zjištěném odhadem vyloučen.« Ustanovení toto musí býti vykládáno přesně, neboť bylo do dražebních podmínek pojato teprve exekučním soudem, když se strany o něm nedohodly. Vymáhající strana Marie G-ová souhlasila toliko, by bylo v dražebních podmínkách ustanoveno, že když jeden ze spoluvlastníků se stáné vydražitelem, se dražba Vztahuje na podíly jenom ostatních spoluvlastníků, a odůvodnila svůj návrh tím, že se nemovitosti prodávají jako celek, a není, proč by se činil rozdíl mezi spoluvlastníky a třetími osobami jako nabyvateli. Tím projevila jasně vůlí, by ani žádnému spoluvlastníku, tím rtíéně třetí osobě nepřišlo k dobru spoluvlastnictví jeho spoluvydražitele. Podle doslovu upraveného soudem byla tato výhoda přiznána sice spoluvlastníku, nikoli však třetí osobě, třeba byla manželem dosavadní spoluvlastnice. Na udělení příklepu Karlu G-ovi neměla a nemohla míti tedy skutečnost, že dražil společně s manželkou, a že tato jest spoluvlastnicí nemovitostí, vlivu. Bylo sice interní věci manželů G-ových, v jakém poměru chtějí se státi spoluvlastníky nemovitostí, ale podíl ten nemohl býti různý u jednotlivých dosavádních spoluvlastnických podílů, neboť předmětem dražby byly podle dražebních podmínek a zákona (§§ 361, 825 obč. zák.) všechny nemovitosti jako nedílný celek, zahrnující v něj také ideelní podíl Marie G-ové. Teprve dodatečně mohl býti z přiklepu vyloučen podíl spoluvlastníka, jestliže a pokud se on sám stal vydražitelem. Když nejvyšší podání Karla G-a a jeho manželky činilo 6000000 Kč, připadala z něho na Karla G-a polovice, neboť prohlásil, že se chce státi spoluvlastníkem do polovice, a předmětem této, na něj připadající polovice nejvyššího podání, mohla býti toliko ideelní polovice všech nemovitostí, zahrnujíc v ní i ideelní čtvrtinu, po případě osminu jeho manželky. Teprve z druhé polovice nejvyššího podání, připadající na manželku, mohl býti vyloučen její dosavadní podíl na nemovitostech, nikoli však celý, nýbrž jenom jeho polovice, neboť druhé polovice měl nabýti. dražbou její manžel. Z dražby slušelo vyloučiti jenom osminu nemovitosti vi. čís. 67, 426 a 652, a šestnáctinu nemo-vitosti vl. čís. 679, přiklepnuto mělo býti sedm osmin nemovitostí vl. čís. 679 za 321681 Kč 23 h. Nejvyšší podání mělo podle dražebních podmínek býti vypočítáno úhrnem na 5271445 Kč, kdežto první soud podle podmínek manželi G-ovými oznámených je vypočítal na 4542890 Kč. Poněvadž manželé G-ovi dražili a nejvyšší podání učinili za podmínek jiných než pro dražbu právoplatně stanovených, byl jim rekursním soudem příklep odepřen právem.