Čís. 9672.

Pro otázku způsobilosti ke sporu jest rozhodno, zda strana existovala v čase podání žaloby čili nic. Lhostejno, že vystavila v době, kdy existovala, procesní plnou moc.
(Rozh. ze dne 22. února 1930, R I 36/30.)
Žalobu osady soud prvé stolice odmítl, ježto žalobkyně v čase podání žaloby již neexistovala. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a zamítl námitku nedostatku procesní způsobilosti. Důvody: O námitce nedostatku procesní způsobilosti usnesl se soud prvé stolice takto: »Žaloba osady K . . . . se pro nedostatek aktivního oprávnění ke sporu odmítá, dosud provedené procesní řízení se prohlašuje za zmatečné.« Toto rozhodnutí napadá žalující osada rekursem. Usnesení není formelně správné, neboť nejde v pravdě o otázku oprávnění k žalobě, o níž by mohlo býti ostatně rozhodnuto jen rozsudkem, nýbrž o otázku procesní způsobilosti, správně asi o zákonné zastoupení žalující osady. Uznal-li první soud, že námitka nedostatku procesní způsobilosti jest odůvodněna, bylo podle § 7 c. ř. s. vysloviti jen zmatečnost řízení, tímto nedostatkem postiženého. Rozhodnutí prvního — Čís. 9672 —
281
soudu není však správné ani věcné. Procesně způsobilým jest, kdo jest schopen samostatně před soudem jako strana jednati. Procesní způsobilost předpokládá způsobilost stran a způsobilost jednati. Tato způsobilost chybí přirozeně žalující osadě K. jako právnické osobě a jest pohlížeti na žalující osadu jen z tohoto důvodu jak na procesně nezpůsobilou. Za ní jednají osoby k jednání způsobilé, jež jsou k tomu povolány podle zákona. Tito zákonní zástupci mají své právo k zastupování a v jednotlivém případě snad ještě potřebné zvláštní zmocnění k vedení sporu, pokud to a ono není u soudu obecně známo, prokázati při prvním procesním jednání listinou (§ 4 c. ř. s.). Námitku nedostatku procesní způsobilosti lze proto se zřetelem na to, co dříve řečeno, a na skutečnosti, jež přednesla žalovaná strana k jejímu odůvodnění, vžiti v úvahu jen jako námitku nedostatku zákonného zastoupení. Podle čl. IV. čís. 2 uv. zák. k c. ř. s. a podle předpisů obecního zřízení jest povoláno zastupovati místní obec místní zastupitelstvo. Z procesní plné moci, již předložil právní zástupce žalující strany a jejíž pravost a správnost žalovaná strana nepopřela, vysvítá, že právnímu zástupci i žalující místní obec K. dala dne 9. června 1928 plnou moc na základě usnesení místního zastupitelstva z téhož dne. I formálně odpovídá tato procesní plná moc platným předpisům, jsouc podepsána místním představeným, místním radou a děrná členy místního výboru. Tato procesní plná moc nezanikla podle § 1023 obč. zák., neboť ohledně ní platí § 35 c. ř. s. Ani procesní plná moc, již udělil spolek (společenství), nezrušuje se zánikem společenství, právě tak jako smrt nebo ztráta procesní způsobilosti fysické osoby neruší procesní plnou moc. Skutkové okolnosti, jež uvedla žalovaná strana proti procesní způsobilosti, správně pro nedostatek zákonného zastoupení místní obce K., jsou tudíž vratké. Poněvadž ani jinak není pochybností o zákonném zastoupení žalující osady (§ 6 c. ř. s.), bylo rekursu vyhověti.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by o rekursu znovu rozhodl.
Důvody:
Jde o to, zda žalující osada K. jest způsobilou jednati na soudě jako strana, a zda tudíž má procesní způsobilost podle § 1 c. ř. s. Prvý soud zjistil, že osada K. již neexistovala v době podání žaloby, že zanikla již před tím, a zrušil následkem toho řízení o žalobě jako zmatečné podle § 7 c. ř. s. a žalobu osady K. odmítl. Rekursní soud zrušil toto rozhodnutí prvého soudu, vycházeje z právního názoru, že stačí, že byla předložena se žalobou plná moc osady K. ze dne 9. června 1928 vystavená podle platných předpisů obecního zřízení pro Čechy a pocházející z doby, kdy nesporně osada K. ještě existovala. Tento právní názor odůvodňuje rekursní soud poukazem na ustanovení § 35 c. ř. s. S tímto právním názorem nelze však souhlasili. § 35 c. ř. s. ustanovuje, že se procesní plná moc neruší ani smrtí zmocnitelovou ani změnou jeho způsobilosti procesní anebo jeho zákonného zastoupení. — Čís. 9673 —
282
Ustanovení to však předpokládá, že spor byl již platně zahájen a, tomu-li tak, pak se ovšem ani smrtí zmocnitele ani změnou jeho procesní způsobilosti plná moc neruší. Spor však může platně zahájiti jen strana, která jest způsobilá býti stranou ve sporu a která má procesní způsobilost. Strana, která neexistuje, nemůže býti právním podmětem žaloby a nemůže tudíž ani míti procesní způsobilost podle § 1 c. ř. s. Je proto naprosto lhostejno, že osada K. vystavila v době, kdy ještě existovala, podle platných zákonných předpisů plnou moc k vedení tohoto sporu. Přestala-li existovati, zanikla tím okamžikem podle § 1023 obč. zák. i dotyčná plná moc. Je proto v souzeném případě rozhodnou jen otázka, zda v době podání žaloby osada K. ještě existovala čili nic. Prvý soud zjistil, že v době podání žaloby nebylo tu již této osady. Zjištění to napadla žalující strana v rekursu jako naprosto nesprávné a odporující spisům. Rekursní soud v napadeném usnesení neřeší otázku jsoucnosti osady K. a neplyne z napadeného usnesení, zda si osvojuje zjištění prvého soudu v tomto směru. Vzhledem k tomu nelze dovolacímu soudu rozřešili otázku, zda má žalující osada K. procesní způsobilost podle § 1 c. ř. s. čili nic, a bude proto na rekursním soudě, by se vypořádal s námitkou žalující strany v rekursu, pokud vytýká prvému soudu rozpor se spisy.

Citace:

Čís. 9672.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 308-310.