Čís. 9896.

Placením jednoho z přijatelů zaniká celá směnečná pohledávka a jest směnku ihned vrátiti.
(Rozh. ze dne 8. května 1930, Rv I 448/30).
Proti směnečnému platebnímu příkazu namítli žalovaní přijatelé firma Š. a František G., že směnka byla již zapravena spolupřijatelem Otilií G-ovou. Procesní soud prvé stolice směnečný platební příkaz zrušil, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Jest žalováno ze směnky, která, jak nesporno, byla vydána k zajištění úvěru ve smyslu úvěrní listiny ze dne 12. dubna 1926. Podle bodu 1. podmínek uvedených v této listině byla firma povinna předložiti žalobkyni krycí směnky na 50.000 Kč podepsané firmou a spolupodepsané Jaroslavem Š-em, Františkem G-em a Otilií G-ovou, kteří převzali záruku za veškeré obligo až do výše 50000 Kč, ať již z jakýchkoli titulů u žalující banky vzniklé. Již z toho jest patrno, že posléz řečené osoby spolupodepsavší směnky převzaly jen záruku za zaplacení pohledávky žalobkyně z úvěru povoleného firmě Š. do výše 50000 Kč, poněvadž převzíti záruky za vlastní dluh jest právně nemyslitelné. Že řečené osoby podepsaly směnky jako přijatelé a nikoli formálně jako ručitelé, jest lhostejno, neboť tím nepřestaly býti ručiteli podle úmluvy v rozsahu uvedeném v bodě 1. podmínek (t. zv. ručení zastřené), kterážto forma ve směnečném styku není zvláštností. Ať již tedy úvěr firmy Š., byť i kontokorentní, byl překročen nebo nebyl, nešlo ručení dále, než do výše 50000 Kč, nač zněla směnka, kterou žalovaní a Otilie G-ová přijali. Jakmile však některý ze spolupřijatelů, tu Otilie G-ová, zaplatil tuto částku k úhradě pohledávky z tohoto úvěru firmy Š., tedy maximum toho, co v rámci záruky své i ostatních spolupřijatelů ve smyslu úvěrní listiny byl povinen plniti, zanikl směnečný závazek všech těchto směnečných dlužníků, neboť placením přijatele zaniká celá směnečná pohledávka, a bylo směnky ihned vrátiti (srov. Grünhut, Wechselrecht II. str. 136, Staub-Stranz Kommentar zur Wechselordnung str. 160, Rouček Československý zákon směnečný str. 332, odst. A k 2. odst. § 86 směn. zák.). To však platí i co do směnečného závazku firmy Š. z této směnky, neboť zaplacením směnečné sumy Otilií G-ovou zanikl směnečný závazek všech směnečných dlužníků. Právo založené touto směnkou nemůže trvati dále proti některému z ostatních z ní zavázaných spoludlužníků.

Citace:

č. 9896. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 712-712.