— Čís. 9802 —
505
Čís. 9802.
Společenstva podle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. Členy dozorčí rady společenstva nemohou býti jeho členové, pracující za mzdu nebo za služné pro společenstvo, a to ani dělníci ani úředníci, třebas byli vedoucími úředníky.
(Rozh. ze dne 5. dubna 1930, R I 182/30.)
Rejstříkový soud zamítl návrh společenstva, by byla zapsána změna § 21 stanov toho obsahu, že do dozorčí rady mohou býti voleni i členové pracující v družstvu za mzdu nebo za služné. Důvody: Navrhovaný dodatek § 21 stanov, týkající se dozorčí rady, odporuje zákonu. Dozorčí rada podle zákona a § 24 stanov dohlíží na obchodování a správu družstva ve všech oborech a jest oprávněna prozatím i zbaviti činnosti úředníky a zajisté i jiné zaměstnance. Nesrovnávalo by se tudíž s tímto ryze dohlédacím povoláním dozorčí rady, by byla složena z těch, na jichž činnost má dohlédati, a to s tak dalekosáhlým oprávněním. Třebaže zákon v § 24 stanoví neslučitelnost jen se členstvím v představenstvu, jest míti za to, že důvody pro ni platí ohledně všech výkonných orgánů družstva, tedy i úředníků a jiných zaměstnanců. Nevadí tomu ani podmínky členství uvedené v § 5 stanov, ježto se v nich nemluví, aspoň ne výslovně o těch, kdož jsou zaměstnáni za mzdu nebo za služné, o nich se jedná v navrhované změně. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Nebylo lze vyhověti stížnosti, pokud jde o změnu § 21 stanov, podle níž do dozorčí rady mohou býti volení i členové za mzdu, nebo služné v družstvu pracující, a to i dělníci, i úředníci, i když jsou vedoucími úředníky, jako dílovedoucí, obdhodvedoucí, účetní a podobní. Nelze přehlédnouti, že podle § 24 cit. zák. dozorčí rada zvolená z řady členstva dohlíží na obchodování a na správu družstva ve všech oborech a jest oprávněná prozatím zbaviti činnosti i úředníky i jiné zaměstnance a nesrovnávalo by se s tímto dohlédacím právem, by byla složena dozorčí rada z těch, na jichž činnost právě má dohlédati.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Souhlasná usnesení v napadené části nejsou ve zřejmém rozporu se zákonem nebo se spisy, ani zmatečná. Není tu tedy podmínek § 16 cis. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák. a nemohlo býti dovolací stížnosti vyhověno. Ke správným důvodům usnesení rekursního soudu stačí ještě dodati, že podle jasného doslovu § 24 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. dozorčí rada vykonává dozor nad celým vedením závodu ve všech odvětvích správy, tedy nejen nad představenstvem, nýbrž nade všemi orgány pověřenými jakoukoliv činností výkonnou, tudíž přímo, nejen prostřednictvím představenstva, i nad úředníky a nad jinými zaměstnanci. Proto ji zákon zmocňuje, by po případě zprostila členy představenstva a úředníky, byť i jen prozatímně, jejich oprávnění. Táž myšlenka, která ovládá zákon při prohlášení neslučitelnosti členství v představenstvu a v dozorčí radě, by bylo zabráněno střetnutí se zodpovědné činnosti s právem dozoru nad touto činností, proniká i při úvaze, zda lze připustiti, by se stali členy dozorčí rady i členové pracující za mzdu neb služné v družstvu, a to i dělníci, i úředníci, i když jsou úředníky vedoucími.