—Čís. 9932 —
Čís. 9932.
Bezelstnost držby není vyloučena již tím, že jest řečiště zapsáno do seznamu veřejných statků a že jde o větší plochu.
Jde-li o plochu získanou regulací, nepřicházejí v úvahu předpisy občanského zákona, nýbrž platí zákon ze dne 19. února 1873, čís. 32 ř. zák., podle něhož získaná pudla připadlá tomu, na jehož náklad byla regulace provedena. Pobřežníci nabývají vlastnictví k půdě získané regulací teprve přídělem půdy příslušnými úřadem státní správy.
(Rozh. ze dne 22. května 1930, Rv II 493/29.) —Čís. 9932 —
739
Žalobci domáhali se na (žalovaných, by bylo zjištěno, že žalobcům přísluší vlastnické právo k pozemku na břehu řeiky, a by žalovaným bylo zakázáno, by nezasahovali do vlastnických práv žalobců k tomuto pozemku. Žalobci tvrdili, že k pozemku, o nějž šlo, nabyli vlastnictví jednak přírůstkem jednak vydržením. Procesní soud stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by jí znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Dovolání, opřené o dovolací Důvody § 503 čís. 2, 3 a 4 c. ř. s., jest opodstatněno již proto, že nižší souidy neposoudily věc bez právního omylu. Není pochyby, že lze vydržeti vlastnictví i na veřejném statku, (§ 1472 obč. zák.), a nelze souhlasiti s odvolacím soudem ani v tom, že bezelstnost držby žalobců byla vyloučena jilž tím, že řečiště jest za' psáno do seznamu veřejných statků a že jde o větší plochu, neboť to nejsou okolrjosti, které by ohledně bezelstnosti držby samy o sobě budily důvodné podezření (§§ 326 a 368 obč. zák.). Odvolací soud přezírá také, že se bezelstnost držby podle § 328 obč. zák. předpokládá. Ale žalobci čtyřicetileté vydržení netvrdili a nejde proto o právní omyl rozhodný. Než odvolací soud vyhověl odvolání a změnou rozsudku prvého soudu zamítl žalobu i v úvaze, že řeka O. byla na státní náklad regulo; vána a že tudíž podle zákona ze dne 19. února 1873 čís. 32 ř. zák. připadá půda získaná regulačními pracemi státu. V této příčině měl by odvolací soud pravdu jen, kdyby se uvedený zákon na spornou plochu vztahoval t. j., kdyby sporná plocha byla půdou regulačními pracemi získanou. V této. příčině nebyla však učiněna nižšími soudy potřebná zjištění, a nelze proto již nyní rozhodnouti ve věci. Bude-li zjištěno, že sporná plocha byla získána regulací, nepřicházely by v úvahu příslušné předpisy obč. zák. (tak také Randa; Právo vlastnické 1922 str. 105), nýbrž platil by zákon výše uvedený, že získaná půda připadá tomu, na . jehož náklad byla regulace provedena, jenž ovšem půdu pro tyto účely již nepotřebnou přenechá pobřežníkům na jejich žádost a proti náhradě škody, v tomto případě měli by tudíž žalobci jen titul k nabytí vlastnictví na sporné ploše, ale samo vlastnictví a tím oprávnění k zápůrčí žalobě by nabyli teprve přídělem půdy příslušným úřadem státní správy. Pakli by se však doplněním řízení ukázalo, že sporná plocha, alespoň z části, nebyla získána regulací, bylo by věc ohledně plochy regulačními pracemi nezískané posuzovati podle všeobecného občanského zákoníka, a v tomto případě musili by žalobci dokázati, že se zásahy staly na půdě regulačními pracemi nezískané. Vysvětlení v této příčině podají příslušné , spisy správní týkající se regulace řeky O., po případě znalci, Při tom se podotýká, 'že ohledně sporné plochy jest podle spisů zemské politické správy zahájeno správní řízení, v němž se obě strany ucházejí o uznání svého vlastnického práva k této sporné ploše, a že bude proto uvažovati ' i o tom, zda by se nedoporučovalo, podle § 190 c. ř. s. přerušiti řízení až do pravoplatného skončení správního řízení.