Čís. 9891.

Do usnesení v řízení o odhadu za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí nemohou si stěžovati vlastním jménem nabyvatelé nemovitosti, třebas podle závazku převzatého kupní smlouvou byli povinni nésti dávku.
Odhadní cenu nemovitosti k 1. lednu 1914 nelze určiti v Kč, nýbrž v korunách rakousko-uherských. Rozhodnouti o tom, jaký vliv má okolnost, že jest odhadní cena nabývací vyjádřena v korunách rakousko- uherských, zcizovací pak v Kč, je vyhrazeno ukládacímu úřadu.
(Rozh. ze dne 8. května 1930, R I 281/30.)
K návrhu zemského inspektorátu pro zemské dávky provedl soud prvé stolice odhad pozemků za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty a stanovil odhadní cenu ke dni 1. ledna 1914 na 141267 Kč. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by v řízení pokračoval a znovu, rozhodl. Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs kupitelů pozemků a nevyhověl dovolacímu rekursu prodatelů pozemků.
Důvody:
Nabyvatelé domu, manželé Ch., odvozují své oprávnění k dovolacímu rekursu ze závazku převzatého kupní smlouvou, že sami zaplatí dávku z přírůstku hodnoty. Nehledíc k tomu, že závazek teti nijak neosvědčili, jsou podle § 13 dávkového řádu zcizitelé povinni bez ohledu na ujednání s nabyvatelem zaplatiti dávku, a ukládací řízení, k němuž náleží také soudní odhad, provádí se výhradně se zcizitelem. Nabyvatelé mohou se tohoto řízení zúčastniti jen jako plnomocníci zcizitelů. Dovolací rekurs, podaný v souzeném případě nabyvateli jejich vlastním jménem, musil býti pro nedostatek oprávnění odmítnut.
Dovolací rekurs zcizitelů není opodstatněn. Nelze sice souhlasiti s rekursním soudem, že znalec měl odhadní cenu udati v korunách česko¬ slovenských. Ustanovuje, že odhadní cena má býti vyjádřena určitou sumou peněz, má § 304 obč. zák. na mysli, jakž plyne z povahy věci a z pojmu ceny obecné (obchodní, tržní), která se podle § 306 obč. zák. odhadem zjišťuje, — peníze, jež jsou obecným, zákonným platidlem a následkem toho i obecnou mírou hodnot. Poněvadž se odhad provádí k 1. lednu 1914, kdy zákonnou měnou byly koruny rakousko- uherské, korun československých pak tehdy vůbec ještě nebylo, musí odhadní cena býti určena v korunách rakousko-uherských. Jaký vliv bude míti na výpočet přírůstku hodnoty, že nabývací cena bude určena v. rakousko-uherských korunách, zcizovací však v korunách československých, o tom rozhodovati přísluší výhradně úřadům pověřeným vyměřením dávky, nikoliv soudu. Zrušení usnesení prvního soudu, jež spočívá na posudku znalce, jest přes to odůvodněno, neboť znalcův posudek jest tak nedostatečný (§ 362 c. ř. s.), že jeho spolehlivé zhodnocení dle § 272 c. ř. s. a § 30 odh. ř. není možné.

Citace:

č. 9891. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 706-707.