—Čís. 9769 —438Čís. 9769.Domáháno-li se v žalobě, by byl žalovaný uznán povinným uznati a dodrželi nájemní smlouvu a podepsati o ní listinu, musí soud řešiti otázku jsoucnosti nebo nejsoucnosti nájemní smlouvy na místě prvém, a teprve, vysloví-li její jsoucnost a závaznost pro žalovaného, bude řešiti, jaké důsledky z toho vyplývají pro žalovaného. Předmětem žaloby a sporu jest jsoucnost nájemní smlouvy a jest pro příslušnost soudu rozhodným ocenění celého sporu, aniž by bylo lze rozdělili ho ve dví a odmítnouti žalobu, pokud jde o povinnost k uznání smlouvy, a uznati příslušnost dovolaného okresního soudu, pokud jde o dodržení a o podpis smlouvy.(Rozh. ze dne 27. března 1930, R I 164/30.)Žalobou, zadanou na okresním soudě, domáhal se žalobce na žalovaných, by byli uznání povinnými uznati a dodržeti žalobci nájemní smlouvu o pronájmu restauračních místností a podepsati žalobci nájemní smlouvu schopnou knihovního vtělení. Hodnotu předmětu rozepře ocenil žalobce na 50000 Kč. K námitce věcné nepříslušnosti soud prvé stolice žalobu odmítl. Rekursní soud námitku zamítl. Důvody: Proti žalobě brání se žalovaní tím, že k nájemní smlouvě nedošlo. Vznesli námitku věcné nepříslušnosti soudu, o které soud první stolice jednal současně s hlavní věcí a žalobu pro věcnou nepříslušnost soudu odmítl, maje za to, že ve sporu jde o jsoucnost nájemní smlouvy, že žalobní žádání směřuje k uznání jsoucnosti této smlouvy a že tedy vzhledem k hodnotě předmětu sporu není okresní soud příslušným. Tomuto názoru nelze přisvědčiti. Žalující strana nežaluje o zjištění, zda smlouva nájemní jest čí není po právu, žaluje o její dodržení a podpis. Podle druhého odstavce § 41 j. n. jsou pro posouzení příslušností soudu rozhodnými žalobcovy údaje, pokud není jich nesprávnost soudu známa. Jest proto z úvahy o příslušnosti vyloučiti další skutkové přednesy stran a výsledky provedených důkazů. Ve sporu bude ovšem třeba řešiti předurčující otázku o bytí či nebytí nájemního poměru, leč tato otázka nebude rozhodnuta výrokem rozsudku, nýbrž jen v důvodech. V žalobě jsou uvedeny skutkové okolnosti, z nichž žalující strana dovozuje vznik vymáhaného nároku, aniž ze žaloby patrno, že ve sporu půjde přímo o bytí smlouvy, naopak lze ze žaloby dovoditi, že se žalovaní zdráhají uznati smlouvu pevně sjednanou a dovodíií z ní důsledky je vížící. To stačí k posouzení příslušností soudu podle § 49 čís. 5 j. n., který přikazuje okresním soudům spory z pachtovních smluv, pokud se netýkají bytí smluv. Ježto zde nejde o spor, týkající se bytí smlouvy a předmětem žaloby zůstává nárok vznesený na základě smlouvy, jejíž platnost byla žalující stranou tvrzena jako předpoklad sporného nároku, jest okresní soud příslušným.Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.Důvody:Podle žalobních tvrzení, jež jsou rozhodné pro posouzení soudní příslušností, ujednali zástupci žalující strany se žalovanými nájemní smlouvu ohledně místností restauračních a pro hostinského v domě žalovaných, jejíž podrobnosti žaloba blíže uvádí a dodává, že se žalovaní zdráhají dodržeti toto ujednání a že jest proto žalující společnost nucena žalovati, a navrhuje, by bylo uznáno právem, že strana žalovaná jest povinna uznati a dodržeti straně žalující smlouvu nájemní o pronájmu místností restauračních a pro hostinského v domě žalovaných a podepsati legalisovaně smlouvu nájemní schopnou knihovního vtělení. Žaluje-li společnost, by bylo^ uznáno právem, že žalovaná strana jest povinna uznati a dodržeti smlouvu nájemní a podepsati o ní listinu, žádá tím nepochybně, by byli žalovaní odsouzeni uznati jsoucnost smlouvy nájemní, její bytí. Jest mylným právní názor rekursního soudu, že jde jen o dodržení nájemní smlouvy a že bude soudu řešiti otázku její jsoucnosti jen jako otázku předurčující v rozsudečných důvodech; naopak soud musí při tomto doslovu žalobní prosby řešiti otázku jsoucnosti nebo nejsoucnosti smlouvy nájemní na místě prvém, poněvadž jde b určovací návrh (§ 236 c. ř. s.) pojatý do rozsudku (rozhodnutí čís. 5570, 6040 sb. n. s.) a, rozřeší-li její jsoucnost a závaznost pro žalované, bude teprve řešiti, jaké důsledky z toho pro žalované vyplývají, zda a pokud Jsou povinni smlouvu podepsati a dodržeti. Jest tedy předmětem žaloby a sporu jsoucnost nájemní smlouvy a není proto, poněvadž předmět sporu byl oceněn žalobkyní na 50000 Kč, předmětně příslušným okresní soud 'podle § 49 čís. 5 j. n.., nýbž vzhledem ke druhému odstavci § 58 j. n. a k § 50 j. n. soud sborový. Při tom se podotýká, že nelze snad, jak žalobkyně v rekursu mínila, rozděliti žalobní prosbu ve dví a odmítnouti žalobu jen pokud jde o povinnost k uznání smlouvy a uznati soudní příslušnost okresního soudu, pokud jde o dodržení a o podpis smlouvy, neboť žádání žaloby jest jedinotným a nelze je děliti, neboť povinnost k plnění smlouvy plyne z uznání její jsoucnosti a bylo by protimyslným a nehospodárným, aby o každé části rozhodoval jiný soud, když tak může učiniti jeden soud jedním rozsudkem.