Čís. 9567

Předpis § 575, prvý odstavec, c. ř. s. týká se jen sporů z nájemní smlouvy mezi smluvníky, nikoliv případu, domáhá-li se pachtýř nebo nájemník odevzdání předmětu pachtu nebo nájmu na třetí osobě.
(Rozh. ze dne 24. ledna 1930, Rv I 1982/29.).
Co do předchozího děje poukazuje se na čís. sb. 9076. Šlo o spor, v němž se domáhal pachtýř na třetí osobě, by byla uznána povinnou uznati, že jí nepřísluší právo držeti a užívati spachtované pozemky, a odevzdati je žalobci do neobmezeného pachtovního užívání. Odvolací soud po té žalobu zamítl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
První obrana dovolatelova odpůrce, že jde o pachtovní spor a že mělo proto dovolání býti podáno v osmidenní lhůtě § 575 cřs., jest bezpodstatná, neboť v řízení nájemním upraveném v §§ 560-576 c. ř. s. jde o nájemní řízení, pokud se týče o nájemní spor na základě nájemní smlouvy o spor mezi smluvními stranami (§ 560, 561, 567-569, 574), není však toto řízení předepsáno pro případ, kde se pachtýř (nájemník) domáhá odevzdání předmětu nájmu (pachtu) na osobě třetí, tedy buď vůbec ne z důvodu smlouvy nájemní (pachtovní), nýbrž z důvodů jiných (na př. svépomocného zásahu v předmět nájmu nebo pachtu), nebo sice z důvodu smlouvy, ale jiné než nájemní neb pachtovní. O obdobném použití řízení nájemního a pachtovního na případ takovéhoto sporu proti osobě třetí nemůže býti řeči, poněvadž jde o řízení zvláštní, výjimečné, jež podle známé vykládací zásady na jiné případy nelze rozšiřovati.

Citace:

Čís. 9567.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 136-136.