— Čís. 9960—
795
Čís. 9960.
Nuzný manžel nemá proti manželce nárok na výživné.
(Rozh. ze dne 5. června 1930, Rv I 640/29).
Žalobu, jíž se domáhal manžel na manželce placení výživného procesní soud prvé stolíce zamítl. Důvody: Podle zákona nepřísluší žalobci proti jeho manželce nárok na výživu. Podle § 44 obč. zák. jsou sice manželé povinni navzájem si pomáhati, avšak povinnosti ty jsou určeny v §§ 89—92 obč. zák. Podle § 91 obč. zák. má manžel povinnost starati se o slušnou výživu manželky, naproti tomu podle § 92 obč. zák. manželka povinnosti takové nemá. Na to bylo již poukázáno výslovně při vyjednáváních o vydání obecného obč. zákoníka. Podle těchto ustanovení nemá žalobce nárok na výživné. Že tu je smluvní nárok, žalobce ani netvrdí. Žalobce nemůže se odvolávati ani na ustanovení § 796 obč. zák., ježto ustanovení to se vztahuje na dědictví a žalovaná jest dosud na živu. Ani ustanovení § 1264 obč. zák. nelze použiti, poněvadž tu nejde o rozvod. Avšak nelze ani z tohoto ustanovení dovozovati, že žalobce má nárok na přiměřenou výživu, ježto i v tomto ustanovení se uvádí, že nevinná strana má podle okolností nárok na výživu. Odvolací soud napadený, rozsudek potvrdil. Důvody: Žalobní nárok se opírá výslovně o ustanovení §§ 44, 90, 796 a 1264 obč. zák. Právem poukázal prvý soud k tomu, že z těchto'zákonných ustanovení nelze odvoditi nárok potřebného manžela na poskytování výživy manželkou. Povinnosti manželů navzájem (§ 44 obč. zák.) jsou blíže určeny v §§ 89 až 92 obč. zák. Povinnost poskytovati výživu ukládá se v § 90 obč. zák. jen manželu proti manželce, podle § 92 obč. zák. však nikoliv manželce proti manželu. Ustanovení § 796 obč. zák. a § 1264 obč. zák. nelze použiti na tento případ, jak prvý soud správně uvedl. Proto se v tomto směru poukazuje na jeho vhodné odůvodnění.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody:
Odkazuje se na správné Důvody nižších stolic s tím podotknutím, že, i když se vezme v úvahu možnost dospěti logickým pochodem (indukcí) k rozšiřujícímu výkladu § 796 obč. zák. tak, že by se uznalo, že lze-i mimo případ dědictví (mezi živými) manželi přiznati. výživné proti manželce, byť snad i jen nezbytné, nuzné (§ 1481 obč. zák.), tedy by to rozhodně nebyl případ žalobcův, neboť § 796 odvolává se na § 759 a odpírá tedy právo, jež zřizuje, manželi ze své viny rozvedenému, a musila by se tedy zkoumati otázka, zda se žalobce neprovinil tak, že by manželka měla důvod k rozvodu (§ 109 obč. zák.), ale toto zkoumání nemohlo by již podle toho, co žalobce sám již v žalobě byl nucen na sebe uvésti, dopadnouti v jeho prospěch. Ostatní předpisy, jichž se dovolává (§ 44, 90, 1264), neposkytují však vůbec možnost uvalení vyživovací povinnosti na manželku ve prospěch manžela žádným přípustným způsobem výkladu.
Citace:
č. 9960. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 823-824.