Čís. 4944.I při trestných činech spáchaných obsahem tiskopisu přerušuje se promlčení a znovu počíná podle ustanovení § 108 tr. zák.(Rozh. ze dne 8. března 1934, Zm III 338/33.)Nejvyšší soud, přezkoumav trestní věc proti V. H., obžalovanému pro přečin pomluvy tiskem, na základě veřejného líčení následkem zmateční stížnosti obžalovaného vynesl tento rozsudek: Z úřední povinnosti z důvodu věcné zmatečnosti podle bodu 1 c) § 385 tr. ř. zrušují se rozsudky obou soudů nižších stolic a obžalovaný V. H. se podle 3. bodu § 326 tr. ř. zprošťuje obžaloby vznesené naň státním zastupitelstvím v T. Náklady trestního řízení hraditi má podle 1. odstavce § 482 tr. ř. stát. Zmateční stížnost se poukazuje na toto rozhodnutí.Důvody:Přezkoumávaje věc následkem zmateční stížnosti obžalovaného přesvědčil se nejvyšší soud, že během soudního řízení nastalo ve věcí promlčení, jež podle 3. bodu § 105 tr. zák. vylučuje trestní řízení proti obžalovanému. Podle předpisu § 48 zák. čl. XIV/1914 promlčuje se zavedení trestního řízení pro zločin nebo přečin spáchaný obsahem periodického časopisu v šesti měsících od doby, kdy bylo započato s jeho rozšiřováním. Promlčení se přerušuje podle ustanovení § 108 tr. zák. pouze opatřením nebo rozhodnutím soudu, které směřuje proti pachateli pro spáchaný zločin nebo přečin; počíná však znovu dnem tohoto rozhodnutí nebo opatření. Podle obsahu spisů bylo po vynesení rozsudku soudu první stolice zavedeno pátrání za účelem zjištění pobytu obžalovaného, jemuž měl býti doručen rozsudek vynesený v jeho nepřítomnosti. Za tím účelem byla dne 28. července 1931 vyzvána četnická stanice v Ž., aby vypátrala místo pobytu obžalovaného a tato výzva byla podle nařízení soudce dne 11. srpna 1931 opětována. Od toho dne však nestalo se se strany soudu žádné další opatření směřující proti obžalovanému až do 28. dubna 1932, kdy byl soudem první stolice požádán vrchní soud v B. o vrácení spisů týkajících se této věci, které mu byly k nahlédnutí zaslány. Uplynula tedy od 11. srpna 1931 do 28. dubna 1932 doba delší než 6 měsíců, aniž se stalo nějaké soudní opatření směřující proti obžalovanému, které by podle § 108 tr. zák. přerušilo promlčení. Nejvyšší soud proto z povinnosti úřední (§ 385 odst. 2 tr. ř.) zrušil z důvodu věcné zmatečnosti uvedeného v bodu 1 c) § 385 tr. ř. rozsudky obou soudů nižších stolic a vynesl rozsudek zprošťující podle 3. bodu § 326 tr. ř. Zmateční stížnost stala se tímto rozhodnutím bezpředmětnou a byla na ně proto poukázána.