Čís. 4992.

Přečinu zneužití úřední moci podle § 471 tr. zák. se dopouští i ten, kdo byv přidělen k pomocné službě ve veřejném úřadě, převzal vykonání služebního úkonu, při němž porušil svoji úřední povinnost.
(Rozh. ze dne 24. dubna 1934, Zm IV 93/34.)
Obžalovaný V. P., inspektor pohraniční stráže, v době, kdy přednosta celního úřadu byl v kursu, odbavil podloudnickou zásilku transitního zboží do Polska tak, že ji přebalil a dal na polský stroj pod uhlí, takže zboží bylo odňato celnímu dozoru. Tím obžalovaný jednak pomohl podloudníkovi L. S. vyhnouti se zaplacení transitního celního poplatku, jednak způsobil škodu československému eráru. Obžaloba tvrdila, že obžalovaný přijal za tuto nedovolenou manipulaci úplatek 500 Kč. Soud prvé stolice zprostil obžalovaného tohoto bodu obžaloby s odůvodněním, že přijetí úplatku nebylo obžalovanému dokázáno a že jeho závadné jednání jest jen disciplinárním deliktem. Odvolací soud uznal však obžalovaného vinným, a to přečinem zneužití úřední moci podle § 471 tr. zák.
Nejvyšší soud zmateční stížnost obžalovaného V. P. zčásti odmítl, zčásti ji zamítl.
Z důvodů:
Zmateční stížnost obžalovaného V. P. byla založena na důvodech zmatku podle § 385, čís. 1 a), b), 3 tr. ř. Při uplatňování důvodu zmatku podle § 385, čís. 1 a) tr. ř. zmateční stížnost z části brojí proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, najmě, pokud namítá, že není žádného důkazu o tom, že obžalovaný V. P. byl zástupcem přednosty celního úřadu, a vede nový důkaz potvrzením celního úřadu v J. Tento postup zmateční stížnosti je nepřípustný hledíc k ustanovení 3. odst. § 33 por. nov., podle něhož přezkoumání napadeného rozsudku s hlediska věcných důvodů zmatku může se díti jen na základě skutkových zjištění v tom rozsudku obsažených. Tato část zmateční stížnosti je tedy zákonem vyloučena. Jinak se podotýká, že odvolací soud nezjistil, že obža lovaný V. P. byl ustanoven zástupcem přednosty celního úřadu, nýbrž že přednostu zastupoval, totiž, že v jeho zastoupení konal úřední činnost a dále, že toto zjištění je v souhlase s výpovědí obžalovaného V. P. při hlavním přelíčení u prvého soudu, kde tento obžalovaný použil týchž výrazů, které uvedl odvolací soud ve svém zjištění. Ostatně pro ustálení náležitosti přečinu podle § 471 tr. zák. není rozhodno, zda obžalovaný V. P. byl ustanoven zástupcem přednosty celního úřadu, nýbrž stačí, když — jak zmateční stížnost sama uvádí — byv přidělen ke konání pomocné služby u celního úřadu, převzal vykonání služebního úkonu, při němž se dopustil porušení své úřední povinnosti. I kdyby obžalovaný V. P. nebyl oprávněn odbaviti zásilku v celním řízení, avšak tento úkon na sebe převzal v úřadě, kterému byl službou přidělen, je zodpovědný pro porušení úřední povinnosti při provádění tohoto úkonu. Bezprávné převzetí určitého úředního úkonu za účelem porušení úřední povinnosti bylo by jen přitěžující okolností.

Citace:

č. 4992. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 209-210.