Čís. 187 dis.

Odvolání návladního komory z nálezu kárné rady je opožděné, bylo-li sice podáno ve čtrnáctidenní lhůtě § 48 kár. stat., avšak přímo u nejvyššího soudu, odkud došlo kárné radě až po uplynutí oné lhůty.
(Rozh. ze dne 23. února 1934, Ds I 32/33.)
Nejvyšší soud jako kárný soud odvolací v kárných věcech advokátů a kandidátů advokacie odmítl v neveřejném zasedání odvolání návladního advokátní komory z nálezu kárné rady advokátní komory v Praze ze dne 4. května 1933, jímž byl Dr. Bedřich P. zproštěn kárného přečinu.
Důvody:
Podle § 48 kár. statutu má se ohlášení odvolání státi ve 14denní neprodlužitelné lhůtě od dodání nálezu u kárné rady, která nález vydala, a v téže lhůtě může odvolatel podati i provedení odvolání. V souzeném případě byl nález kárné rady ze dne 4. května 1933 doručen návladnímu komory 26. června 1933. Návladní komory ohlásil a provedl sice proti nálezu odvolání ve 14denní lhůtě, avšak podal odvolací spis přímo u nejvyššího soudu, odkud teprve byl spis ten zaslán kárné radě advokátní komory v Praze k dalšímu zákonnému opatření, kamž došel 17. července 1933, tudíž až po uplynutí 14denní lhůty, která končila 10. července 1933. Odvolání bylo proto odmítnouti jako opožděné, ne- boť nebylo ani ohlášeno ani jeho provedení podáno ve 14denní neprodlužitelné lhůtě na příslušném místě, to jest u kárné rady, jak zákon přikazuje. Že ohlášení a provedení odvolání přes to, že bylo podáno u nej vyššího soudu, nelze považovati za včasně učiněné, vychází i z druhého odstavce § 48 kár. statutu. Majíť se podle něho teprve po dojití provedení odvolání nebo po marném uplynutí lhůty k jeho podání stanovené předložiti spisy nejvyššímu soudu k rozhodnutí, které z povinnosti úřední vztahovati se má také k tomu, zda bylo odvolání v pravý čas ohlášeno. Bylo proto rozhodnouti, jak se stalo.

Citace:

Č. 187 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 521-522.