Čís. 196 dis.

Poškození cti a vážnosti stavu, vešel-li advokát ve spojení a spolupůsobil-li se spolkem, jehož činnost měla za účel provozovati soutěž stavu advokátnímu.
(Rozh. ze dne 23. dubna 1934, Ds I 13/33.)
Nejvyšší soud jako kárný soud odvolací v kárných věcech advokátů a kandidátů advokacie nevyhověl v neveřejném zasedání odvolání obviněného z nálezu kárné rady advokátní komory v Praze ze dne 7. prosince 1933, pokud jím byl uznán vinným kárným přečinem poškození cti a vážnosti stavu. Důvody:
Odvolání obviněného není důvodné. Podle výsledků průvodních nemůže býti sporu o tom a nepopírá ani odvolatel, že spolek »Allgemeiner Verein für Wirtschafs- und Rechtsschutz« sledoval účel, poskytovati svým členům právní ochranu ve všech odvětvích právního života bez jakéhokoli omezení a že tudíž vyvinoval nebo vyvinovati chtěl činnost, jejíž vykonávání je vyhrazeno osobám k tomu podle zákona kvalifikovaným a oprávněným (§ 1 advokát. řádu). Dlužno souhlasiti s napadeným nálezem, že jmenovaný spolek osoboval si takto pracovní pole advokáta a zasahoval do oboru jeho působnosti, což i se zřetelem na podmínky, za kterých právní ochranu poskytoval, opravňuje předpoklad, že chtěl soutěžiti a soutěžil se stavem advokátním. V důsledku toho nemůže býti pochybnosti o tom, že příslušník stavu advokátního, který s takovým spolkem, poškozujícím zřejmě zájmy stavu advokátního, vejde ve spojení a jeho snahy podporuje způsobem ať jakýmkoli, stává se účastným na soutěži oním spolkem vyvinované a jedná tak proti zájmům stavu vlastního, což je na úkor cti a vážnosti stavu, jichž jest advokátu přísně dbáti při veškerém podnikání a za všech okolností.
S nastíněného hlediska je při posuzování věci nerozhodné, že obviněný nepracoval snad pod tarifem, poněvadž podstatou věcí je, že vůbec vešel ve spojení a spolupůsobil se spolkem, jehož činnost měla za účel, provozovati soutěž stavu advokátnímu. Na vině odvolatelově nemůže dále změniti nic, že i jiní advokáti pracovali pro zmíněný spolek a že existují i jiné četné spolky, které sledují touž nebo podobnou činnost a že dosud advokátní komora, jak stěžovatel tvrdí, nezakročila proti advokátům pro takové spolky pracujícím. Neboť předmětem rozhodování může býti toliko souzený případ a otázka, zda je tu zavinění obviněného.

Citace:

Č. 196 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 532-533.