Čís. 215 dis.

Zpronevěřiv peníze svěřené mu pro strany jím zastoupené prohřešil se advokát tak těžce proti povinnosti povolání, jakož i s hlediska cti a vážnosti stavu, že zájem obecenstva i stavu advokátského vyžaduje nezbytně, by byl vyloučen z advokacie bez ohledu na polehčující okolnosti, k nimž bylo lze přihlížeti soudem trestním při výměře trestu a rozhodování o podmíněném odsouzení.
(Rozh. ze dne 1. října 1934, Ds I 39/33.)
Nejvyšší soud jako kárný soud odvolací v kárných věcech advokátů a kandidátů advokacie zamítl odvolání obviněného z nálezu kárné rady advokátní komory v Praze ze dne 26. června 1933, pokud jím byl obviněný uznán vinným kárnými přečiny porušení povinností povoláni a poškození cti a vážnosti stavu a uložen mu podle § 12 lit. d) kárného statutu trest škrtnutí z listiny advokátů.
Důvody:
Odvolání obviněného napadá kárný trest škrtnutí z listiny advokátů, který mu byl napadeným nálezem uložen zejména vzhledem ke zločinu zpronevěry, spáchanému podle pravoplatného rozsudku krajského soudu v Liberci ze dne 26. července 1932 ve třech případech zadržením, a při- vlastněním si částek celkem 51.524 Kč 70 h, složených k jeho rukám pro strany jím právně zastupované.
K námitkám obviněného proti jeho odsouzení pro zločin zpronevěry, v nichž popírá zlý úmysl, v kárném řízení nelze přihlížeti, ježto odsouzení to, vynesené trestním soudem, je pravoplatné. Bezdůvodnost námitek jest ostatně na první pohled patrna, ježto zlý úmysl obžalovaného vyplývá jasně z nepopíraného zjištění nalézacího soudu, že svěřené peníze spotřeboval pro sebe, a z toho, že obviněný ani netvrdí, že tehdy měl krycí fond mobilní.
Skutečnost pak, že snad obviněný zatím škodu nahradil — kteréžto jeho tvrzení není však ničím doloženo, — nemůže na posouzení činu s hlediska kárného zásadně nic měniti; stejně jsou v tomto ohledu nerozhodné okolnosti, které vedly trestní soud k tomu, že obviněnému přiznal podmíněný odklad výkonu trestu. Neboť zpronevěřiv peníze svěřené mu pro strany jím zastupované, prohřešil se obviněný tak těžce proti povinnosti povolání věrného a svědomitého hájení práv strany (§ 9 adv. ř.), jakož i s hlediska cti a vážnosti stavu na něm žádané poctivosti v chování (§ 10 adv. ř.), že zájem obecenstva i stavu advokátského vyžaduje nezbytně, by byl vyloučen z advokacie bez ohledu na polehčující okolnosti, k nimž bylo lze přihlížeti soudem trestním při výměře trestu a rozhodování o podmíněném odkladu. Tíže jeho kárného provinění není zmenšena tím, že snad upadl do tíživých finančních poměrů důsledkem hospodářské krise; zpronevěry svěřených peněz, jež vedla k jeho odsouzení trestním soudem, nesměl se v daných poměrech bez nejtěžšího kárného trestu ani za takových okolností dopustiti. Tím tíže padá na váhu, že v případě zpronevěry ku škodě Hugona P-a přijetí peněz dokonce klientovi tajil. Ani rodinné poměry obviněného nemohou působiti na zmírnění trestu, jenž je pro povahu provinění jedině spravedlivý, zvláště přihlíží-li se k tomu, že měl býti spolu souzen i čtvrtý případ zpronevěry, pro nějž byl obviněný odsouzen zvláště ku zastavení výkonu advokacie na 6 měsíců.

Citace:

Č. 215 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 566-567.