Čís. 5068.

Okenní tabuli ve dveřích z chodby vagonu do oddělení vozu nelze řaditi mezi předměty v § 85 c) tr. zák. vytčené.
(Rozh. ze dne 1. září 1934, Zm I 986/33.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chrudimi ze dne 16. května 1933, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku podle § 85 b), c) tr. zák., pokud čelila proti rozsudkovému výroku, jímž byl obžalovaný uznán vinným i zločinem zlomyslného poškození cizího majetku podle § 85 c) tr. zák., zrušil rozsudek v tomto výroku, a v důsledku toho i ve výroku o trestu a ve výrocích s ním souvisejících, a vyměřil obžalovanému znovu trest.
Z důvodů:
Soud zjišťuje na základě seznání celé řady svědků činu, že se obžalovaný bouřlivě domáhal otevření oddělení železničního vozu, v němž většina svědků seděla, že tloukl na dveře, vyhrožoval a, když mu dveře otevřeny nebyly, zúmyslně pěstí do okna udeřil, až je rozbil, a dle přesvědčení soudu tímto úmyslným rozbitím okna ohrozil tělesnou bezpečnost lidí sedících v oddělení.
Stížnost je v právu, pokud s hlediska zmatku čís. 9 a) § 281 tr. ř. uplatňuje, že nalézací soud shledal neprávem ve zjištěném ději i skutkovou podstatu zločinu § 85 c) tr. zák. V souzeném případě bylo řešiti otázku, lze-li okenní tabuli ve dveřích z chodby vagonu do oddělení vozu řaditi mezi předměty v § 85 c) tr. zák. vytčené. Slova »nebo vůbec za okolností zvláště nebezpečných« ke konci tohoto ustanovení zákona nasvědčují tomu, že trestní zákon uvádí v § 85 c) tr. zák. druhy věcí oněmi slovy tam označených jen jako příklady předmětů, jichž poškozování páše se za okolností zvlášť nebezpečných. Účelem těchto předmětů je podle předpokladu zákona zřejmě zabezpečení provozu podniků a strojů tam uvedených proti nehodám, ke kterým může v takovém provozu bez těchto předmětů dojíti. Zvýšená ochrana oněch předmětů závisí tudíž na tom, že jich neporušený stav má význam pro bezpečnost provozu. Netřeba ovšem, by z poškození té které věci nebezpečí pro provoz skutečně nastalo nebo bezprostředně nastati mohlo. Leč kvalifikace podle § 85 c) tr. zák. nepřichází v úvahu, lze-li možnost takového nebezpečí pro provoz naprosto vyloučiti (viz rozh. č. 589, 739, 1366 a najmě 2428, 3717, 4000, 4172 sb. n. s., dále i č. 3971, 4104, 4210 a j. víd. n. s.). Při tom nejvyššímu soudu neušlo, že starší rozhodnutí vídeňského nejvyššího soudu (viz na př. rozh. č. 506, 1506, 2633, 2764, 3794) hájila opačné stanovisko, a že se k nim též připojilo i rozhod. č. 2026 sb. n. s. Jelikož nelze souditi, že by mohlo poškození okenní tabule dveří ve vnitru vagonu v konkrétním případě přímo nebo nepřímo ohroziti bezpečnost železničního provozu, je na snadě, že nalézací soud, vycházeje zřejmě z pochybeného názoru, že jakékoli zařízení patřící k železnici patří již o sobě k předmětům v § 85 c) tr. zák. vytčeným, podřadiv takto souzený čin i pod ustanovení § 85 c) tr. zák., zatížil rozsudek zmatkem podle § 281 čís. 10 tr. ř. Bylo tudíž po této stránce podle § 288 odst. 2 čís. 3 tr. ř. uznati, jak se stalo.

Citace:

Čís. 5068. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 324-325.