Čís. 5107.

K údajům o poměrech podniku po rozumu § 27 (§ 2 odst. 2) zák. čís. 111/1927 patří i zlehčovací údaje o osobách v podniku zaměstnaných, tedy nejen o osobě majitele podniku, nýbrž i o jeho zaměstnanci, uzavírajícím za podnik smlouvy o dodání zboží.
(Rozh. ze dne 15. října 1934, Zm I 268/34.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Písku ze dne 25. ledna 1934, pokud jím byl uznán vinným přečinem zlehčování podle § 27 zákona ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n. proti nekalé soutěži.
Z důvodů:
Stížnost uplatňuje, že výrok obžalovaného soudem zjištěný, že smlouva uzavřená mezi hasičským sborem ve V. a soukromým obžalobcem je neplatná a že je uzavřena podvodem, zakládá jen urážku na cti podle § 2 zákona o ochraně cti čís. 108/33 sb. z. a n. (§ 491 tr. zák.), že však nelze jej podřaditi ustanovení § 27 zákona o nekalé soutěži, ježto výrok ten není údajem o poměrech podniku, jak vyžaduje § 27 cit. zák., nýbrž jen kritikou jednání zástupce strany žalující nebo majitele strany žalující, nedotýká se poměrů v podniku strany žalující a lze jej ostatně vykládati i tak, že nemusel se vztahovati právě na stranu žalující, nýbrž na jejího kontrahenta. Chybí prý dvě podstatné složky k naplnění skutkové podstaty přečinu zlehčování podle § 27 zák. o nek. sout., totiž, že obžalovaný pronesl výrok o poměrech podniku, který byl objektivně nepravdivý, a že údaje o poměrech podniku byly učiněny za účelem soutěže, totiž údaje o poměrech podniku.
Nelze pochybovati, že závěr soudu, že se onen výrok obžalovaného vztahuje na podnik soukromého obžalobce, je správný.
Podle § 27 zák. čís. 111/27 sb. z. a n. dopouští se přečinu zlehčování, kdo za účelem soutěže učiní nebo rozšiřuje o poměrech podniku údaje (§ 2 odst. 2), o nichž ví, že jsou nepravdivé a způsobilé poškoditi tento podnik. Co může býti údajem ve smyslu zlehčování, uvádí zákon v § 2 čís. 2 příkladmo. K údajům o poměrech podniku patří i zlehčující údaje o osobách v podniku zaměstnaných, tedy nejen o osobě majitele podniku, nýbrž i o jeho zaměstnanci, uzavírajícím za podnik smlouvy o dodání zboží, neboť tyto údaje dotýkají se pověsti podniku a mohou poškoditi podnik (srov. Dr. Karel Skála, Nekalá soutěž str. 137). Že tyto údaje mohou opodstatniti i skutkovou podstatu trestného činu proti bezpečnosti cti, je bez významu, když soukromá obžaloba pro tento čin nebyla podána.
Napadený rozsudek zjistil, že onen údaj, jejž, jak uvedeno, právem považoval za údaj o poměrech podniku soukromého obžalobce, byl, což stížnost ani nenapadá, objektivně nepravdivý a způsobilý poškoditi tento podnik, že byl obžalovaným učiněn k zeslabení posice podniku soukromého obžalobce, tedy za účelem soutěže, a že si obžalovaný byl vědom nepravdivosti údaje, že smlouva mezi hasičským sborem a soukromým obžalobcem je neplatná a byla uzavřena podvodem, jakož i jeho způsobilosti poškoditi zlehčovaný podnik a zjistil tudíž veškeré náležitosti přečinu zlehčování podle § 27 zákona proti nekalé soutěži.

Citace:

Čís. 5107. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 386-387.