Čís. 4958.

Jde o zločin zneužití moci úřední ve smyslu § 101 tr. zák., nikoli jen o zločin podle § 181 tr. zák., poškozoval-li soudní úředník, pověřený pracemi v listovně, strany i stát tím, že neoprávněně za zády berního úřadu kolky a poplatky vyměřoval, vybíral a si ponechával, dotyčné úřední úkony bernímu úřadu zatajoval a tak řádné vyměřování a vymáhání poplatků znemožňoval.
(Rozh. ze dne 28. března 1934, Zm I 685/33.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po ústním líčení zmateční stížnost státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu trestního v Praze ze dne 23. června 1933, jímž se tento soud prohlásil v trestní věci proti Josefu K-ovi pro zločin podle § 181 tr. zák. ve smyslu § 261 tr. ř. nepříslušným.
Z důvodů:
Zmateční stížnosti, uplatňující důvod zmatečnosti podle čís. 6 § 281 tr. ř., nelze přiznati oprávnění.
Nalézací soud zjistil, že obžalovaný Josef K., soudní kancelářský asistent okresního soudu v K., pověřený prací v listovně a oprávněný obstarávati úkony spojené se zaknihováním odevzdacích listin, spolu s kancelářským pomocníkem Antonínem D-em — obesílal úředními obsílkami k soudu — z počátku jednotlivě, od 30. července 1932 hromadně — větší počet osob s vyzváním, aby s sebou přinesly odevzdací listinu za účelem provedení knihovního pořádku a za určitý peníz kolky; zjistil, že kolkovné vyměřené obžalovaným (jednak na opisy odevzdací listiny, jednak na vkladné) bylo ve mnohých případech vyšší, t. j, bylo vyměřeno nesprávně částkou neodpovídající náležitému výměru poplatkovému. Soud zjistil, že obžalovaný nebyl oprávněn poplatky ani vyměřovati ani přijímati, nýbrž že měl podle platných předpisů po opatření opisu odevzdací listiny a provedení knihovního pořádku zaslati spisy bernímu úřadu, by příslušné poplatky vyměřil. Soud dále zjistil, že obžalovaný (neoprávněně požadované a nesprávně vyměřené) poplatky přijímal od stran jednak v kolcích, jednak v penězích, že však kolky v žádném případě na spisy nenalepil, nýbrž hodnoty jich i hotových peněz od stran přijatých použil pro sebe a je zpronevěřil; bernímu úřadu dotyčné spisy nesdělil a tím strany i stát poškodil.
Vychází-li se ze souhrnu těchto zjištění, nelze upříti, že opodstatňují obvinění obžalovaných ze zločinu zneužití úřední moci podle § 101 tr. zák., nikoli jen z úřední zpronevěry podle § 181 tr. zák., poněvadž právní kvalifikace podle tohoto zákonného ustanovení by zdaleka nevyčerpala zjištěnou trestnou činnost obžalovaného, který se neomezil na zpronevěru peněz v úřadě mu odevzdaných a svěřených, nýbrž zneužíval moci sobě svěřené tím, že neoprávněně poplatky vyměřoval, od strany požadoval, stát i strany poškozoval a úřední úkony bernímu úřadu zatajoval a tím řádné vyměření a vymáhání poplatků znemožňoval. I když se připustí, že byl oprávněn kolky na poplatky řádně vyměřené od stran přijímati, nebyl oprávněn je vyměřovati ani požadovati a to za zády berního úřadu, jehož evidenci ke škodě stran a státu znemožnil. Zmateční stížnost není tudíž odůvodněna a bylo ji zamítnouti.

Citace:

č. 4958. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 136-137.