Č. 4348.Policejní řízení trestní. — živnostenské právo: Nadřízený úřad živnostenský není oprávněn zrušiti z moci úřední osvobozující trestní nález stolice druhé a potvrditi odsuzující nález stolice prvé.(Nález ze de 23. ledna 1925 č 934.)Prejudikatura: Boh. 1754 adm.Věc: Vojtěch S. v O. (adv. Dr. Jos. Kubín z Prahy) proti ministerstvu obchodu o trestní nález. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Trestním nálezem městské rady olomoucké z 12. května 1923 byl st-l uznán vinným přestupkem § 22 živn. řádu, jehož se dopustil tím, že prováděl kamenické práce na pomníku Palackého v H. ve svém závodě a odsouzen pro přestupek ten dle § 132 živn. řádu k peněžité pokutě Kč 100 ve prospěch res. fondu nemoc, pokladny v Olomouci, v případě nedobytnosti k vazbě v trvání 10 dnů. Další provádění kamenických prací bylo mu zakázáno. K odvolání včas podanému zrušila zsp v Brně výnosem z 23. června 1923 tento nález z důvodu, že skutková podstata přestupku kladeného st-li za vinu nebyla prokázána. O tom vyrozuměl úřad první stolice výměrem z 2. července 1923 zemské odborové společenstvo kamenických mistrů na Moravě, jež se obrátilo podáním z 19. července 1923 na žal. úřad se žádostí, aby výnos zsp-é zrušil a trestní nález úřadu I. stolice obnovil eventuelně ještě zostřil. Žal. úřad rozhodnutím z 8. února 1924 výnos zsp-é z podnětu stížnosti společenstva z moci úřední zrušil a potvrdil nález stolice první. Maje rozhodnouti o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, musil nss jak z moci úřední, tak se zřetelem na obsah stížnosti uvažovati předem o otázce příslušnosti žal. úřadu. Nař. rozhodnutí vyslovilo, že žal. úřad podnikl zakročení brané st-lem v odpor z podnětu stížnosti společenstva mistrů kamenických na Moravě z moci úřední, čemuž nelze rozuměti jinak, než že opřel svoji kompetenci k vydání nař. rozhodnutí o moc dozorčí, jemu příslušející. Po této stránce sluší uvésti: Adm. řízení spočívá na myšlence respektování právní moci; opatření a rozhodnutí úřadu správních nabývají právní moci s účinkem, že za- zavazují i úřady, pokud účinek ten není vyloučen výslovným předpisem zákona anebo nejde o takové vztahy, které dle povahy použití této zásady vylučují. Pokud jde o trestní řízení živnostenské, neobsahují předpisy je upravující nijakého výslovného ustanovení, jímž by účinky právní moci, pokud jde o nálezy trestní, byly vyloučeny, zejména, které by úřadům nadřízeným propůjčovaly právo nálezy trestní z úřední moci rušit., Není také nijakého jiného předpokladu pro názor, že by trestní nálezy podle své povahy nebyly způsobilé právní moci. Z těchto úvah plyne, že nadřízený úřad živnost, není po zákonu oprávněn zrušiti z moci úřední osvobozující trestní nález podřízené stolice. Učiní-li tak přes to, jde přes meze kompetence zákonem mu dané (srovn. nál. nss-u Boh. 1754 adm.). Avšak právě o takový postup žal. úřadu v daném případě jde. Žal. úřad vydávaje nař. rozhodnutí, osvojil si tudíž po této stránce kompetenci jemu po zákonu nepříslušející, pročež bylo nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss, aniž bylo třeba zkoumati jeho věcný obsah.