Č. 4541.

Obecní volby: I. * Hlasovací lístek, na němž bylo připsáno další jméno, není neplatným ve smyslu § 44 ob. řádu vol. — II * Při opravě výsledku skrutinia musí úřad přihlížeti k ustanovení § 45, odst. 4 vol. řádu, byt' i komise volební při rozvrhu mandátů tak neučinila, a námitky proti tomuto jejímu postupu podány nebyly.

(Nález ze dne 23. března 1925 č. 5971.)
Věc: Rudolf V. a spol. v P. (adv. Dr. Jos. Poledne z Prahy) proti zemské správě politické v Brně (okr. hejtm. E. Vopršálek) o volbu obecního zastupitelstva.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud vyslovují opravu skrutinia, zrušují se pro nezákonnost; jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Rozhodnutím zsp-é v Brně z 23. listopadu 1923 bylo námitkám Rudolfa V. a spol. proti volbě ob. zast. v P. vyhověno potud, že byly 3 hlasovací lístky odevzdané pro čsl. stranu lidovou, jež volební komise prohlásila neplatnými, uznány za platné, a podle toho byl výsledek skrutinia opraven; v ostatním byly námitky zamítnuty. Na podání obecní rady v P. spolupodepsané předsedou volební komise, v němž poukázáno bylo na to, že uvedené rozhodnutí nepřihlédlo ke skutečnosti, že při volbě byly tři listiny sdružené, a že proto rozdělení mandátů se mělo státi podle §§ 45 a násl., bylo výměrem zsp-é z 9. prosince 1923 za účelem informace těchto osob jim sděleno, že při skrutiniu nebyl vol. komisí brán zřetel na sdružení tří volebních skupin, a že zsp nebyla oprávněna k tomu hleděti, když v námitkách proti volbě to nebylo uplatněno. Do obou těchto výnosů podána jest stížnost, o které nss takto uvažoval:
Stížnost do rozhodnutí o námitkách obrací se pouze proti oné části nař. rozhodnutí, kterou bylo námitkám vyhověno, pročež nss jenom tuto část nař. rozhodnutí svému přezkoumání podrobil, ponechav druhou jeho část (námitky zamítající) mimo svou kognici.
Výnos z 9. prosince 1923 stížností rovněž napadnutý není podle svého obsahu rozhodnutím, neboť neobsahuje žádný výrok dispositivní povahy, a možno naň hleděti jenom jako na doplněk k důvodům rozhodnutí o námitkách vydaný k informaci obecní radě a předsedovi vol. komise, kteří projevili o vlastním rozhodnutí žal. úřadu pochybnost. V této své vlastnosti tvoří jenom součást nař. rozhodnutí o námitkách a sdílí jeho osud, pročež nebude o něm jednáno zvláště, nýbrž jen v souvislosti s rozhodnutím, jehož jest appendixem.
Stížnost míní, že vol. komise správně prohlásila 3 hlasy, patřící čsl. straně lidové, za neplatné, a že opačný náhled žal. úřadu jest nezákonný.
Námitce té nemohl nss přisvědčiti. § 40 ob. ř. vol. sice zásadně zakazuje škrtání, měnění a připisování jmen v hlasovacím lístku, avšak posl. odst. § 43 téhož zákona počítá zřejmě s tím, že při volbě budou odevzdány i hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtána nebo měněna a předpisuje, jak s nimi naložiti, aniž by je prohlašoval za neplatné. Teprve § 44 zák. z 31. ledna 1919 č. 75 Sb. vypočítává neplatné hlasovací lístky takto: 1. nejsou-li na tiskopise dodaném voličům od obecního úřadu, 2. jsou-li všechna jména na kandidátní listině anebo celá kandidátní listina škrtnuta, 3. je-li v obálce několik kandidátních listin různých volebních skupin, jsou všechny hlasy v této obálce neplatny, 4. které znějí na neplatnou kandidátní listinu.
V daném případě prohlásila vol. komise neplatnými 3 lístky hlasovací, znějící pro čsl. stranu lidovou, na kterých připsáno bylo vždycky ještě po jednom jméně, podle všeho podpis to voliče, jenž lístek odevzdával. Případ tento nelze subsumovati pod žádné z ustanovení § 44 právě citovaného. Poněvadž pak podmínky neplatnosti hlasovacích lístků uvedeny jsou v § 44 taxativně, jak z celého doslovu jeho a z porovnání toho, co v §§ 40 a 43 svrchu bylo řečeno, jest nepochybno, srovnává se zúplna se zákonem, když žal. úřad výrok vol. komise změnil a uznal, že ony 3 lístky jsou platné. Pokud zástupce st-lů teprve při veř. ústním líčení přednesl námitku, že sporné hlasovací lístky sluší pokládati za neplatné podle al. 4 § 44 vol. ř., nebylo lze k námitce té hleděti vzhledem k předpisu § 18 zák. o ss, dle něhož všecky stižné body dlužno uplatniti již v písemné stížnostsi.
Další nezákonnost spatřuje stížnost v tom, že žal. úřad opravuje výsledek skrutinia, nedbal toho, že vedle čsl strany lidové 3 další strany, volby se zúčastnivší, prohlásily před volbou, že se sdružují a že nehleděl na jejich kandidátní listiny jako na jedinou listinu a nepřikázal jim mandáty společně. K správnému řešení této námitky dlužno si uvědomiti celý postup skrutinia, jak volební komisí po volbě byl proveden a jak nař. rozhodnutím byl opraven. Volební komise vypočetla z celkového počtu platných hlasů 374 a při počtu 15 mandátů (374 : 16) správně volební číslo 24. Není sporno, že před volbou se sdružily volební skupiny: republikánská, živn.-obchodnická a soc. demokratická a že sdružení to bylo veřejně vyhlášeno. Rovněž není sporu o tom, že při skrutiniu předevzatém vol. komisí dne 16. září 1923 rozděleny byly mandáty takto: 1. čsl. straně lidové na 110 hlasů 4 mandáty se zbytkem 14, 2. straně republikánské na 118 hlasů 4 mandáty se zbytkem 22, 3. straně soc. demokratické na 106 hlasů 4 mandáty se zbytkem 10, 4. straně živnostníků na 40 hlasů 1 mandát se zbytkem 16. Ježto tím obsazeno bylo pouze 13 mandátů, přikázala vol. komisse po jednom ze dvou zbylých mandátů vol. skupině republikánské a živn.-obchodnické, jež dle hořejšího výpočtu vykázaly největší zbytky. Z protokolu o volbě jest patrno, že přidělení mandátů bylo předsevzato beze všeho zřetele k tomu, že se svrchu jmenované tři strany sdružily. Toto skrutinium žal. úřad opravil v tom směru, že druhý ze zbylých mandátu přikázal volební skupině čsl. lidové dle ustanovení § 46, odst. 2. vol. ř., ježto její zbytek v důsledku připočtení zmíněných tří hlasů zvýší se na 17, takže tím vykazuje po volební skupině republ. největší zbytek, a ne tedy volební skupině živn.-obch.
Přidělil tedy: 1. vol. skupině čsl. lidové 5 členů, 2. vol. skupině
živn.- obchodnické 1 člena, 3. vol. skupině republ. zeměd. a maloroln. lidu 5 členů, 4. volební skupině soc. demokratické 4 členy a vyslovil, že v důsledku toho bude též zvolen za člena ob. zast. František K., obchodník v P. uvedený na kandidátní listině volební skupiny čsl. lidové na místě pátém, naproti tomu zrušil volbu Rudolfa V., obchodníka v P. uvedeného na kandidátní listině volební skupiny živn.-obch. na místě druhém, který bude nyní prvním náhradníkem.
Jest ovšem pravda, co praví výnos z 9. prosince 1923, že totiž proti způsobu, jakým vol. komise provedla skrutinium, nebyly podány námitky, které by nesprávnost tohoto skrutinia výslovně vytýkaly. Kdyby nebývaly námitky podány vůbec, nebo kdyby bývala zamítnuta námitka co do připočtení 3 hlasů ke hlasům za platné uznaným a následkem toho nebývalo došlo k přezkoumání a opravě skrutinia, pak by zajisté zůstalo skrutinium a rozvrh mandátů, jak je provedla vol. komise, v platnosti bez veškerého ohledu na to, že při tom byl porušen zákon. Avšak námitky vytýkaly, že jedné z vol. skupin byly neprávem odečteny 3 hlasy, a když se námitky potkaly s výsledkem a ony 3 hlasy byly uznány žal. úřadem platnými, zvýšil se počet odevzdaných hlasů ze 374 na 377. Tím se změnila celá základna skrutinia. Když žal. úřad námitkám v tomto směru vyhověl, musilo to vésti k důsledku, že na nové základně musí nové skrutinium počínajíc vypočítáním čísla volebního až k samému konci znovu býti provedeno. Stížnost nemá pravdu neb aspoň se nevyjadřuje dosti přesně, má-li za to, že úřad rozhodující o námitkách byl ex officio povinen opravy skrutinia se podjati. To by znamenalo, že by musil skrutinium opraviti i když by buď v tom směru nebylo námitek, nebo když by následkem námitek jiných ke změně počtu hlasů nebývalo došlo. Naopak plyne z předpisu § 54 vol. ř., který ukládá pro podání námitek preklusivní lhůtu, že úřad přezkoumá platnost volby jen tak dalece, kam sáhají námitky včas podané.
Podle toho, co až dosud bylo uvedeno, musil žal. úřad nikoliv ex offo, nýbrž následkem toho, že vyhověním námitce stran připočtení 3 hlasů do počtu platných hlasů se změnil počet jejich, a vytvořil se tak nový základ skrutinia, při novém skrutiniu hleděti ke všem předpisům zákona a byl povinen provésti je po zákonu, nikoliv se zachováním nesprávnosti a nezákonnosti, která se sběhla při skrutiniu ve vol. komisi, a byl povinen zachovati se dle předpisu posl. odst. § 45 vol. ř., který praví, že kandidátní listiny stran sdružených sečtou se každá zvláště, avšak při rozdílení mandátů čítají se jako jedna listina a přikáží se jim mandáty společně. Podle tohoto předpisu mělo býti přikázáno: čsl. straně lidové na 113 hlasů 4 mandáty se zbytkem 17 a 3 sdruženým stranám, které docílily dohromady 264 hlasů, 11 mandátů beze zbytku. Tím by byly obsazeny veškeré mandáty a nedošlo by na přikazování zbylých mandátů. Neměl tedy přírůstek 3 hlasů dodatečně za platné uznaných čsl. straně lidové jeviti žádnou změnu v počtu mandátů a to ani této straně, ani ostatním sdruženým stranám přikázaných. V tom sluší také hledati důvod, proč žádný volič ze sdružených stran nepodal proti způsobu skrutinia námitky; protože totiž i při nezákonném postupu při skrutiniu výsledek zůstal týž, jako kdyby skrutinium bývalo po zákonu správně provedeno. Pak teprve měl žal. úřad přikročiti k rozdělení 11 mandátů mezi listiny sdružené dle § 48.
Nezachovav tento postup, jak právě byl naznačen, porušil žal. úřad zákon, a bylo proto jeho rozhodnutí, pokud obsahuje opravu skrutinia, zrušiti dle § 7 zák. o ss. V ostatním pak bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

Č. 4541. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 659-662.