Č. 4825.

Závodní výbory: Rozhodčí komise podle zák. o záv. výborech není příslušná rozhodovati o platnosti smíru, který byl uzavřen mezi zaměstnavatelkou a záv. výborem o věci, která se vymyká z působnosti rozhodčí komise.
(Nález ze dne 24. června 1925 č. 12 657.)
Věc: Závodní výbor šamotové továrny ve Z. proti rozhodčí komisi podle zák. o závodních výborech v Českých Budějovicích o platnost narovnání před rozhodčí komisí. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Záv. výbor v závodě firmy ve Z., podal k rozhodčí komisi dle zákona o záv. výborech v Čes. Budějovicích stížnost, ve které vytýkal správě závodu, že neprávem sráží formářům 20% ze mzdy na případné ztráty, jež postihují firmu tím, že zboží v komorách nabude někdy nepravidelného tvaru, a žádal, aby rozhodčí komise uznala, že firma je povinna vrátiti dělnictvu provedené srážky ze mzdy a nésti ztrátu spojenou s pokažením zboží na tak dlouho, dokud nenařídí odstranění technických závad.
K jednání o stížnosti před rozhodčí komisí dostavil se za podnik inž. J. L. a uzavřel se zástupci záv. výboru před touto komisí narovnání, dle něhož správa závodu prohlašuje, že pro příště nebude prováděti srážky ve stížnosti uváděné, a že jest ochotna formářům v příloze k protokolu jmenovaným vyplatiti 199 K 76 h a sice každému v té částce, jak v tabulce uvedeno, vyhradila si však právo vystoupiti i případným vypovězením z práce vůči oněm dělníkům, kteří by vlastní svou vinou odváděli trvale zboží do obchodu se nehodící.
Na to podala v zastoupení majitelky závodu jihočeská skupina ústředního svazu čsl. průmyslníků k rozhodčí komisi návrh, aby rozhodčí komise svrchu uvedený smír prohlásila za neplatný z důvodu, že inž. J. L. neměl pravoplatné plné moci k uzavření smíru, a aby stížnost záv. výboru zamítla s poukazem na odst. 9. platné kolektivní smlouvy, který výslovně ustanovuje, že veškeré spory z této smlouvy vzniklé urovnává rozhodčí soud.
Nař. nálezem prohlásila rozhodčí komise, že narovnání uzavřené mezi stranami ve sporu o srážkách ze mzdy je neplatné a proto se zrušuje, odmítla však věcně rozhodnouti o sporu záv. výborem na ni vzneseném pro svoji nepříslušnost. V důvodech rozhodnutí uvedla rozhodčí komise, že narovnání je neplatným proto, poněvadž podnik nebyl zastoupen zástupcem řádnou plnou mocí vykázaným. Ing. J. L. neměl k jednání o uzavření smíru plné moci, a následkem toho nevzešly ze smíru toho pro podnik žádné závazky. Ježto smír byl uzavřen před rozhodčí komisí, jest tato povinna o této vadnosti smíru se vysloviti. Rozhodování ve věci samé musila však rozhodčí komise odmítnouti pro svoji nepříslušnost, neboť jde o spor z pracovního poměru, patřící před smluvní rozhodčí soud ve smyslu čl. 9. kolektivní smlouvy, resp. před komisi paritní nebo před řádný soud, nikoliv však před rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech (§ 26).
Proti tomuto rozhodnutí podal záv. výbor stížnost k nss, v níž vytýká, že rozhodčí komise, zrušivši narovnání před ní uzavřené, překročila meze své působnosti, ježto rozhodnutí o tom, je-li narovnání neplatné proto, že zástupce podniku nevykázal se plnou mocí, přísluší řádnému soudu, třeba smír byl uzavřen před rozhodčí komisí. Nss uznal stížnost důvodnou.
Rozhodnutí samo stojí na stanovisku, že rozhodčí komise nebyla příslušná rozhodovati o žalobním petitu záv. výboru, ježto šlo o spor z pracovního poměru, o němž příslušelo rozhodovati řádnému soudu případně zvláštnímu orgánu rozhodčímu dle ustanovení kolektivní smlouvy, domnívá se však, že přes to mohla rozhodovati o platnosti smíru, jímž onen spor byl urovnán, poněvadž smír ten právě před ní byl uzavřen. Náhled tento je však mylný. Působnost rozhodčích komisí dle zákona o závodních výborech vztahuje se pouze na záležitosti tímto zákonem jí přikázané. Ve věcech těch ovšem může rozhodčí komise s účinkem právní moci schopným vysloviti, zda a pokud strany vázány jsou smírem, který buď před ní nebo kdekoliv jinde ve věcech její působnosti přikázaných uzavřely.
Rozhodčí komise není však povolána, aby jako úřad judikující rozhodovala o platnosti úmluv, jež učinily strany za účelem urovnání sporů o věcech, jež působnosti rozhodčí komise se vymykají. O závaznosti úmluv takových, třeba uzavřeny byly před rozhodčí komisí, oprávněn jest rozhodovati jen ten orgán, jenž byl by kompetentní k rozhodování ve věci samé, kdyby dohody nebylo, neboť otázka, jsou-li strany uzavřenou dohodou vázány či nikoliv, jest otázkou merita, a jen úřad k řešení merita kompetentní je oprávněn s účinkem právní moci schopným otázku tu řešiti. Okolnost, že smír uzavřen byl před rozhodčí komisí, sama o sobě nemění nic na jeho právní povaze, a je proto posuzovati jej stejně, jako kdyby uzavřen byl kdekoliv jinde.
Poněvadž rozhodčí komise nejsou s výjimkou § 3 (lit. g) zák. o záv. výborech oprávněny k tomu, aby řešily soukromoprávní spory z pracovního poměru nebo spory ze smluv kolektivních, nebyla rozhodčí komise kompetentní, aby rozhodovala o platnosti smíru, jenž mimo rámec její kompetence k urovnání takového sporu před ní byl uzavřen.
Z důvodu toho bylo zrušiti nař. rozhodnutí v této jeho části dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 4825. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 1206-1208.