Č. 4696.

Živnostenské právo: Zásah do práva užívání firmy, jména nebo znaku podle § 46 živn. řádu jest ve smyslu § 47 živn. řádu trestným teprve tehdy, děje-li se vědomě.
(Nález ze dne 14. května 1925 č. 6437/24.)
Věc: Ph. Dr. Norbert J. na Král. Vinohradech a společníci (adv. Dr. Jos. Josífko z Prahy) proti zemské správě politické v Praze (za zúč. stranu adv. Dr. K. Šauer z Prahy) stran přestupku živnostenského řádu. Stížnost Marie D., Karly J. a Milady P. se odmítá jako nepřípustná; ke stížnosti Ph. Dra. Norberta J. se naříkané rozhodnutí zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 19. ledna 1911 vzalo okr. hejtmanství na Král. Vinohradech na vědomí oznámení Františka M., že bude v domě čp. — provozovati živnost »výrobu lučebních a výživných přípravků »Santosa« a vydalo mu živnostenský list.
V červnu 1919 oznámil Dr. Norbert J. osp-é na Král. Vinohradech, že úmrtím Františka M. přešel podnik »Santosa« dědictvím na jeho tři dcery Marii D., Karlu j. a Miladu P., že tyto ve smyslu § 56 živn. řádu touž živnost znovu opovídají a že ji provozovati budou náměstkem Drem Norbertem J. Výměrem z 29. září 1920 vyrozuměla osp Dra J., že »vzhledem k znění § 56 živn. řádu nelze opovědi vyhověti, neboť jde o svobodnou živnost na průkaz způsobilosti nevázanou.« Dne 30. listopadu 1920 byl pak týmž úřadem vydán živn. list, dle něhož byla vzata na vědomí opověď firmy »Santosa«, zástupce Dr. Norbert J., výroba lučebných a výživných přípravků v domě čp. — na Král. Vinohradech.
V květnu roku 1922 podala firma »První česká akciová společnost továren na orientálské cukrovinky a čokoládu na Král. Vinohradech, dříve A. Maršner«, tamní osp-é oznámení, že majitelky neprotokolované firmy »Santosa« používají k označení svého podniku a svých výrobků slova »Maršner«, čímž jmenovaná firma jest poškozována, ježto obecenstvo výrobky obojího podniku zaměňuje, a žádala, aby bylo zakázáno majitelkám podniku »Santosa« užívání označení Maršnerova »Santosa« a označování výrobků jménem Fr. Maršner, jakož i aby byly potrestány pro přestupek § 49 živn. řádu.
Dne 22. září 1922 vydala osp na Král. Vinohradech pod č. 21 245 Dru Norbertu J. nález tohoto znění: »Vaším doznáním a oznámením firmy »První česká . . .« z 22. května 1922 bylo zjištěno, že neprotokolovaná firma »Santosa«, jejímž zodpovědným zástupcem Jste, k vnějšímu označení svého závodu, k označení výrobků živnostenských a vůbec při provozování svých obchodů, jakož i ve svých oběžnících, veřejných označeních a cenících si bezprávně přivlastňovala a používala jména dřívějšího majitele Fr. M. buď v celku nebo zkráceně (Maršnerova), takže při obyčejné pozornosti nebylo lze výrobků tamních dobře rozeznati od výrobků protokolované firmy »První česká . . .« Tím Jste se dopustil přestupku § 46 živn. řádu a odsuzuji Vás k pokutě 200 K ve prospěch okr. nem. pokladny na Král. Vinohradech. Zároveň zakazuji Vám další užívání bezprávného označení«.
O odvolání podaném z tohoto nálezu Dr. J. jménem vlastním a jménem spolumajitelek podniku »Santosa« rozhodla zsp nař. rozhodnutím. V tomto se uvádí, že cit. nálezem byl Dr. J. odsouzen pro přestupek § 46 živn. řádu k pokutě 200 K, jehož se dopustil jednáním v nálezu popsaným, načež se připojuje výrok, že zsp odvolání Dra J. nevyhovuje, poněvadž skutková podstatu přestupku je prokázána zprávou okr. polic. komisařství na Král. Vinohradech, dále inserty v časopisech, obaly na zboží a dopisem z 29. dubna 1922, zaslaným »První české .. .«, a právní poučení, že z rozhodnuít tohoto nelze se dle § 150 živn. řádu dále odvolati. O stížnosti uvážil nss toto: — — —
Trestním nálezem, nař. rozhodnutím potvrzeným, odsouzen byl jen Dr. J. Výrok ten nijak se nedotýká práv ostatních tří st-lek, a proto musela býti stížnost, pokud jimi jest podána, pro nedostatek legitimace odmítnuta (§ 2 zák. o ss).
Nss musil předem uvážiti, zda ono jednání, jež úřad st-li klade za vinu, vůbec tvoří skutkovou podstatu trestného činu podle předpisu živn. řádu. Tuto otázku bylo zodpověděti záporně. Skutková podstata, o niž tu jde, záleží dle zjištění nař. rozhodnutí v tom, že st-l jako zodpovědný zástupce podniku »Santona« si bezprávně přivlastňoval jméno »Maršner« k označení vlastního podniku a výrobků jeho, takže tyto výrobky při obyčejné pozornosti mohly býti zaměňovány s výrobky zúčastněné firmy. Jednání takovéto označuje § 46 živn. řádu jako zásah do práv osob jím postižených, který jim dává právo, aby u živn. úřadu naléhaly na zastavení dalšího používání neoprávněného označování, resp. na zákaz nesprávných ohlášek. Víc § 46 nestanoví. Přestupkem živn. řádu stává se jednání takové podle § 47, odst. 1, l. c. teprv tehdy, stal-li se zásah vědomě t. j. ve vědomí toho, že se sahá do cizích práv, §em 46 chráněných. Podle toho jest nutným předpokladem odsouzení pro jednání uvedené v § 46 zjištění, že se stalo vědomě.
Že by tomu tak bylo v daném případě, o tom se nař. rozhodnutí ani slovem nezmiňuje, vycházejíc zřejmě z předpokladu, že již neoprávněný zásah podle § 46 sám o sobě stačí, aby založil skutkovou podstatu přestupku dle živn. řádu trestného. Názor tento jest, jak dovozeno, v rozporu s ustanoveními zákona, a proto muselo být zrušeno nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 4696. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 950-952.