Č. 4473.

Státní zaměstnanci (Podk. Rus): Bývalý státní zaměstnanec, který byl čsl. státním úředníkem toliko podmínečně, není úředníkem definitivním.
(Nález ze dne 4. března 1925 č. 4432.)
Věc: Dominik A. ve V. (adv. Dr. Arp. Nagy z Trenčína) proti ministerstvu pošt a telegrafů (min. taj Jan Bucek) o propuštění ze služby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dle spisů adm. byl st-l od 22. července 1912 uherským třídním smluvním poštmistrem ve V. Dne 6. června 1920 přešel v této své smluvní vlastnosti do čsl. služeb poštovních a složil toho dne také slib čsl. republice. Výnosem min. pošt z 11. ledna 1922 byl st-l převzat podmínečně do kategorie poštovních dopravních úředníků skupiny D a to s podmínkou, že si osvojí do konce roku 1922 znalost státního jazyka a že výsledek politického šetření, který v té době nebyl ještě min. znám, bude příznivý. — —
Žal. úřad nař. výnosem vyslovil, že st-l nesplnil do stanovené lhůty podmínku, za které byl podmínečně převzat do kategorie poštovních dopravních úředníků skupiny D t. j. neprokázal od konce roku 1922, že si osvojil znalost státního jazyka, že proto pozbylo toto podmínečné převzetí uplynutím stanoveného termínu platnosti a prohlašuje se tímto za zaniklé; zánikem podmínečného převzetí do kategorie poštovních dopravních úředníků skupiny D oživuje však uplynutím 31. prosince 1922 samočinně opět jeho dřívější služební poměr, jenž má býti ihned rozvázán šestiměsíční výpovědí; po dobu výpovědní nemá býti stěžovatel již povolán do činné služby. — — —
Stížnost neshledal nss důvodnou: — —
Žal. úřad nař. rozhodnutím zrušil prozatímní služební poměr st-lův, poněvadž týž ve stanovené lhůtě neprokázal, že si osvojil znalost státního jazyka, — zrušil tedy úřad výrokem svým prozatímní služební poměr st-le ve smyslu § 10 služ. pragmatiky. Ze spisů adm. je patrno, že st-l nebyl definitivně jmenovaným státním úředníkem, nýbrž že byl sice dekretem žal. úřadu z 11. ledna 1922 převzat do stavu státních úředníků, že však jmenování jeho bylo vázáno na podmínku; tím bylo eo ipso vyloučeno, aby se k službě jeho hledělo jako k službě definitivního státního úředníka. Služební poměr úředníka, který jest ustanoven podmínečně s výhradou odvolání, může býti ve smyslu § 10 služ. pragmatiky kdykoli zrušen. Když tedy úřad služební poměr st-lův, který jest prozatímní, ve smyslu cit. § 10 zrušil, nelze právem tvrditi, že propuštěním st-le bylo jeho subjektivnímu právu ublíženo.
Pokud st-l uplatňuje, že pro nemoc nemohl podmínce v jmenovacím dekretu stanovené vyhověti, stačí v tomto směru poukázati k výše cit. § 10, který striktně praví, že může prozatímní poměr služební kdykoli býti zrušen.
Když úřad stanovil lhůtu, do které st-l měl prokázati znalost státního jazyka, omezil tím svoje právo, rozvázati služební poměr prozatímní před stanovenou lhůtou — neobmezil je však po této lhůtě a nepadá pak na váhu, zda prozatimní úředník nesplnil podmínku vlastní vinou nebo bez vlastního zavinění.
Je tedy stížnost i po této stránce bezdůvodná.
Poněvadž však napadnuté rozhodnutí úřadu vyslovilo jedině zrušení poměru služebního — a tento výrok je ve shodě se zákonem — nemohl se soud zabývati dalšími výtkami stížnosti. — — —

Citace:

Č. 4473. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 525-526.