Č. 4436.

Honební právo (Morava): O pravomoci obecního zastupitelstva ve věcech honebních před zvolením honebního výboru.
(Nález ze dne 23. února 1925 č. 12.471.)
Věc: Karel K. v O. proti zemské správě politické v Brně o pacht honitby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Obecní rada v B. oznámila osp-é v B., že obecní zastupitelstvo se usneslo prodloužiti Karlu K. z O. nájem honitby na další honební období, počínajíc dnem 1. ledna 1920 za dosavadní roční nájemné 700 K a placení náhrady škod jako dosud. Nájemní smlouvu obecní rada úřadu nepředložila, ačkoliv k tomu byla vyzvána.
Dne 26. března 1920 zvolen byl v B. obecní honební výbor, který podáním z 11. září 1921 požádal osp-ou, aby zrušila prodloužení pronájmu, poněvadž nájemce bez svolení ob. zastupitelstva a bez schválení osp-é dal určité části honitby v podnájem.
Osp zavedla řízení o tomto podání a konečně výměrem z 8. ledna 1923 prohlásila, že zamítá původní žádost obecní rady za souhlas k prodloužení dřívějšího pronájmu honitby a že nařizuje pronajmutí obecní honitby veřejnou dražbou, poněvadž dle úředního zjištění navržené prodloužení pronájmu honitby nebylo dosud dle § 29 mor. zák. z 26. července 1912 č. 4 z. z. z r. 1914 schváleno, zvolený výbor honební proti schválení protestuje, a obecní rada vzdor vyzvání nepředložila smlouvu ke schválení.
Odvolání st-lovo z tohoto rozhodnutí zamítla zsp po dohodě s mor. zv-em nař. výnosem a potvrdila rozhodnutí osp-é z důvodu, že obecní hon. výbor nepřivolil k prodloužení nájemního poměru. K námitce st-le, že obecní zastupitelstvo, jež dle článku 3. cit. zák. vykonávalo povinnosti ob. hon. výboru, projevilo usnesením ze 4. září 1919 souhlas s prodloužením nájemního poměru, podotkla zsp, že usnesení to, jsouc pouhým prohlášením strany, mohlo nabýti účinnosti teprve schválením politického úřadu. Následkem toho nemohlo prý usnesení ono býti překážkou, aby osp nerozhodl dle volného uvážení o prodloužení nájemního poměru, třeba ob. zastupitelstvo, resp. hon. výbor uznával prodloužený nájemní poměr a přijímal roční nájemné. Z důvodu toho byl prý také ob. hon. výbor dne 26. června 1921 zvolený oprávněn odvolati dané svolení k mimodražebnímu prodloužení nájemního poměru do té doby, dokud se smlouva o prodloužení nájmu nestala následkem úředního schválení trvale hotovou. Ježto § 29 hon. zák. vyžaduje přivolení ob. hon. výboru, bylo, jak v rozhodnutí se uvádí, prodloužení nájemního poměru již vzhledem k tomuto zákonnému ustanovení vyloučeno, a nebylo třeba rozhodovati ještě o tom, zda lze st-li klásti za vinu, že bylo opomenuto předložiti nájemní smlouvu.
O stížnosti uvážil nss takto:
Dle § 29 mor. honeb. zákona může okr. pol. úřad, byl-li honební obvod pro příští období nájemní ustanoven s přivolením obecního výboru honebního, prodloužiti dosavadní nájemní poměr ohledně obecní honitby, nepřekáží-li tomu přednájemní právo dle § 13 cit. zák., a může honitbu pro příští honební období bez dražby přikázati dosavadnímu nájemci, žádá-li o to dříve, než byla vydána vyhláška v § 19 vyznačená, a dohodne-li se o nájemném, které platiti jest, s hon. výborem.
V daném případě odepřel úřad prodloužiti st-li nájem na příští období z toho důvodu, že hon. výbor nepřivolil k prodloužení nájmu, a že tudíž schází jeden ze zákonných předpokladů, za jakých lze nájem honitby prodloužiti. Stížnost naproti tomu dovolává se usnesení ob. zast. ze 4. září 1919, jímž prý platně byl dán souhlas k pronajmutí honitby, a který nemohl jednostranně honebním výborem býti odvolán.
Soud uvažoval o stížnosti takto:
Dle čl. 3. cit. hon. zák. má do té doby, než utvořen bude hon. výbor, plniti úkoly hon. výboru ob. zastupitelstvo. V daném případě usneslo se ob. zastupitelstvo v době, kdy hon. výbor zřízen ještě nebyl, na tom, aby st-li byl nájem honitby prodloužen na další hon. období za nájemné dříve smluvené. Tím dáno bylo platné přivolení k prodloužení pronájmu ve smyslu § 29 mor. hon. zák.
Na sporu je nyní otázka, zda toto povolení pozbylo platnosti tím, že později se ustavivši hon. výbor dodatečně, ale dříve než úřad st-li honitbu bez dražby přikázal, žádal u úřadu, aby pacht byl zrušen.
V té příčině dlužno především konstatovati, že dle spisů neodvolal hon. výbor usnesení ob. zastupitelstva, jímž toto projevilo souhlas, aby st-li za dřívějších pachtovních podmínek propachtována byla honitba na dalších 6 roků, nýbrž pokládal se sám zavázána tímto usnesením a žádal jen za zrušení nájmu dle § 32 č. 6 cit. zák., poněvadž st-l dal v podnájem honitbu bez svolení hon. výboru.
Netřeba se proto zabývati otázkou, zda hon. výbor byl oprávněn od ujednání, jež ob. zastupitelstvo zastupující hon. výbor se st-lem v příčině dalšího pronájmu honitby uzavřelo, — jednostranně ustoupiti — neboť, jak svrchu uvedeno, hon. výbor ve svém podání k úřadu toto ujednání respektoval, a žádal za »zrušení« nájmu z důvodu zcela jiného. Ale pak nemohl žal. úřad odepříti st-li prodloužení pachtu proto, že hon. výbor dřívější přivolení k prodloužení pachtu udělené ob. zastupitelstvem odvolal.
Uvádí-li úřad, že volné uvažování jeho o přípustnosti prodloužení nájmu nemůže vyloučiti ani usnesení ob. zastupitelstva, ani okolnost, že hon. výbor sám dle tvrzení st-lova až dosud nájemní poměr uznával a roční nájemné přijímal, dlužno mu v tom přisvědčiti, leč úřad právě volného svého uvážení neužil a nezkoumal výhodnost prodloužení nájmu, domnívaje se, že není zde jeden z hlavních předpokladů pro volné jeho uvažování o prodloužení nájmu, totiž přivolení hon. výboru.
V tom však zjištění jeho odporuje spisům a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti dle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 4436. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 447-449.