Č. 4806.

Státní zaměstnanci (Podk. Rus): Na t. zv. »Podkarpatoruskou výhodu« má státní zaměstnanec právní nárok jen potud, pokud mu úřadem byla propůjčena.
(Nález ze dne 18. června 1925 č. 12 289).
Prejudikatura: Boh. 3103 adm.
Věc: Josef K. v Berehově proti ministerstvu spravedlnosti o úpravu služebních požitků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l, do té doby podúředník u krajského soudu v Českých Budějovicích, byl výnosem min. sprav, z 13. září 1920 jmenován oficiálem 10. hodnostní třídy u okresního soudu v Berehově za přiznání druhého stupně platového. Služební doba byla mu propočítána nejprve v poměru zřízeneckém a podúřednickém a zjištěno, že má k 1. lednu 1921 úhrnem započítatelné doby úřednické v skupině D — 14 r., 9 m., 13 dnů. Důsledkem toho byl dnem 1. ledna 1921 zařazen do 2. stupně 9. hodn. třídy a přiznány mu dnem 1. března 1921 požitky 8. hodn. tř. 4. stupně. Po uplynutí tří roků domáhal se poukázání vyšších služebních požitků, žádosti jeho nebylo však v pořadí instancí, posléze nař. rozhodnutím vyhověno — což stížnost naříká pro nezákonnost a vady řízení. Nař rozhodnutí vychází z názoru, že tak zv. slovenská potažmo podkarpatoruská výhoda jest výhodou čistě finanční, a že st-l přiznáním požitků 4. stupně 8. hodn. třídy nezískal nového postupu, nýbrž nových určitých požitků jako ekvivalentu původní výhody, a že pro postup do požitků vyšší hodnostní třídy platí ustanovení odst. 2 § 51 služ. pragm. a čl. 3 § 1 zák. č. 541/1919.
Stížnost proti tomu namítá, že zásady pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Podk. Rusi schválené vládou neobsahují nijaké ustanovení o tom, že slovenská resp. podkarpatoruská výhoda jest čistě finančním efektem a také nestanoví, že postup do vyšší hodnostní třídy aneb postup do vyšších požitků jest vyloučen pokud se týče nějak omezen. Naproti tomu stanoví zcela přesně § 2 zák. č. 541/1919, že postupová lhůta pro dosažení vyššího stupně požitků obnáší v 8. až hodnostní třídě 3 roky.
Nss neuznal stížnost neodůvodněnou.
Dle zásad pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Podk. Rusi může státním zaměstnancům při trvalém ustanovení býti přiznán co do požitků postup až o 1 hodn. třídu a 2 stupně služného vyšší buď ve formě povýšení, buď ve formě poskytnutí požitků vyšší třídy hodnostní nebo vyšších stupňů služného. Výhoda přiznaná zůstává nedotčena při propočítání služební doby, jakož i při obdobných zákonných úpravách.
Z toho jde, že dotyčný státní úředník nabývá jen té výhody, která mu určitým konstitutivním aktem byla propůjčena a jen v mezích tohoto propůjčení. St-l také netvrdí, že při propočítání služ. doby nebylo ku přiznané výhodě hleděno, má však za to, že mu přísluší vyšší požitky, totiž požitky 7. hodn. třídy, poněvadž s požitky poslední stupnice 8. hodn. třídy ztrávil tři léta. St-l však přehlíží rozdíl mezi postupem do vyššího stupně služebního téže třídy hodnostní a časovým postupem do požitků hodnostní třídy vyšší.
Pro postup úředníka skupiny D) z 8. třídy hodn. do 7. třídy jest dle čl. 3 § 1 zák. č. 541/1919 žádáno trvání desítileté služební doby s platy 8. třídy hodnostní; dobu tu st-l neprokázal a nemá. — Nelze proto shledati nezákonnost v nař. rozhodnutí, když poukazujíc na cit. ustanovení zákona st-li odepřelo požitky 7. hodn. třídy 2. stupně, pokud služ. doba v 8. tř. hodnostní nedosáhne trvání zákonem předepsaného.

Citace:

č. 4806. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 1160-1161.