Č. 4493.

Administrativní řízení: O významu znaleckého posudku.
(Nález ze dne 9. března 1925 č. 4790.)
Věc: Mořic G. v K. (adv. Dr. Leopold Wertheimer z Prahy) proti ministerstvu obchodu o živnostensko-policejní schválení provozovny.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Výměrem ze 16. září 1922 udělila osp v Přerově st-li živnostensko-právní a stavební povolení k přestavbě kolny na kopytářskou dílnu a zamítla požadavek, který soused Viktor U. učinil při komisionálním jednání, aby stavba ta bylo z důvodů nebezpečí požáru provedena na jiném místě.
Rozhodujíc o odvolání souseda Viktora U., konstatovala zsp v Brně ve výnosu z 10. ledna 1923, že kůlna, jejíž část má býti na kopytářskou dílnu přestavěna, byla neoprávněně postavena a odstranění její nařízeno výnosem téhož úřadu z 3. listopadu 1921, jenž byl pořadem instancí výnosem min. obch. z 18. listopadu 1922 potvrzen. Současně byl v odpor vzatý výměr prvé stolice zrušen. — —
Odvolání, které st-l z tohoto výnosu podal, nebylo nař. rozhodnutím vyhověno z důvodů obsažených v rozhodnutí druhé instance.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto: — — —
Stížnost namítá, že žal. úřad právě tak jako druhá instance přešel znalecký posudek státního technika.
Jest ovšem pravda, že posudek znalecký není pro správní úřady bezpodmínečně závazný, neboť úřadům náleží při zjišťování skutkové podstaty provedené důkazy dle zásady volného uvážení hodnotiti. Avšak podle všeobecných zásad ovládajících řízení správní, jest vyloučeno, aby úřad beze všeho skutkového podkladu položil na místo znaleckého posudku svůj vlastní odchylný názor.
V daném případě nepoložilo min. posudek, který podal technický znalec při komisionálním jednání provedeném za účasti stran, za základ nař. rozhodnutí, aniž při tom uvedlo, co je k tomuto nedbání znaleckého posudku přimělo.
Dlužno tedy podle stavu věci počítati se všemi možnostmi, proč se tak stalo. Jsou tři eventuality možné.
Především jest možno, že žal. úřad hleděl na posudek, který technický znalec o této věci na základě výsledku komis. šetření a zjištění okolností rozhodných podal, ale nepovažoval posudek ten správným. V tomto případě, měl-li úřad o správnosti tohoto dobrého zdání pochybnosti, byl povinen pochybné momenty vhodným způsobem, event. novým místním ohledáním a opětným slyšením znalce odstraniti. Jest však také možno, že žal. úřad postřehl, že technický znalec založil svůj posudek na nesprávných předpokladech skutkových. Technický posudek vychází totiž z toho, že provedením přestavby se nezvětší nebezpečí ohně proti nynějšímu stavu, ježto kolny, z níž má býti dílna zřízena, bylo dosud užíváno k ukládání dříví a třísek. Než faktický stav, jaký tu byl v den komise, neodpovídal stavu legálnímu, neboť kůlna, jež má býti přestavěna na kopytářskou dílnu, byla bez povolení zřízena, ježto stavební a živnostensko-právní povolení ke zřízení této kůlny bylo rozhodnutím zsp z 3. října 1921 odepřeno a odvolání st-lem z toho podané rozhodnutím z 21. listopadu 1922 ohledně této kůlny zamítnuto. Je-li však posudek založen na faktickém stavu, který neměl býti respektován a není založen na onom stavu, který tu byl před nelegálním zřízením kůlny, a který jedině jest směrodatný, pak ovšem úřad, když to postřehl, nemusel se říditi posudkem technického znalce, avšak potom neměl úřad pro své rozhodnutí vůbec žádného znaleckého dobrozdání a byl povinen před vydáním rozhodnutí opatřiti si potřebný substrát při komisionelním jednání, provedeném za účasti stran.
Jest však ještě třetí možnost. Žal. úřad předložil se správními spisy dobrozdání min. veř. prací ze 13. července 1923 o tomto projektu. Založil-li snad úřad své rozhodnutí na tomto dobrozdání, pak jest rozhodnutí jeho ztíženo podstatnou vadou řízení, neboť ze správních spisů není patrno, že stranám byla dána příležitost, aby k tomuto posudku zaujaly své stanovisko a porušena tak zásada o slyšení stran. Beze slyšení strany nelze proti ní použíti nového průvodního prostředku, který jí k vyjádření sdělen nebyl a proto neznámý zůstal.
Jest tedy v každém z těchto případů nař. rozhodnutí stiženo podstatnou vadou řízení a bylo je zrušiti dle § 6 zák. o ss.

Citace:

Č. 4493. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 564-566.