Č. 4774.


Župní zaměstnanci (Slovensko): Pro vyměření pensijních požitků dle župního statutu býv. župy liptovské jsou dle § 43 tohoto statutu rozhodný jediné služební požitky, jichž pensionovaný posledně skutečně požíval, i když měl dosud nerealisovaný nárok na vyšší požitky služební.
(Nález ze dne 6. června 1925 č. 11 526).
Věc: Dr. Šalamoun L. v H. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti župnímu úřadu v Liptovském sv. Mikuláši o výměru pense.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Žal. úřad nař. rozhodnutím dal st-le — býv. okresního lékaře v H. — na základě § 8 zák. z 22. března 1920 č. 210 Sb. na odpočinek a stanovil jeho roční pensijní požitek takto: pense v obnose 660 Kč, bytová pense v obnose 240 Kč a válečná podpora v obnose 360 Kč od 1. dubna 1919 počínajíc.
Stížnost uplatňuje jedinou námitku, že základem vyměření pense neměl býti roční plat 2400 Kč, nýbrž plat ročních 2600 Kč, na který měl st-l dle nařízení býv. uh. min. vnitra č. 3000 z r. 1917 dle služební doby nárok. Názoru tomu nemohl nss přisvědčiti.
Mezi stranami není o tom sporu, že pro stanovení pensijních požitků st-lových jsou směrodatné předpisy platného pensijního statutu pro zaměstnance býv. župy liptovské. Tyto stanoví v § 43, že se pensijní požitky vypočítávají na základě posledně požívaných platů služebních. Účelem tohoto ustanovení bylo zajisté, aby výměra pense nebyla zdržována řešením případných sporů platových, a není proto důvodu, aby ustanovení tomu byl přikládán jiný smysl, než jaký se podává z jeho jasného znění, které naprosto nepřipouští výklad stížností hájený, že pensijní požitky mají vyměřeny býti dle výše služebních požitků, na něž zaměstnanec měl posledně nárok. Z toho plyne, že žal. úřad mohl v daném případě vzíti za základ výměry ponse onen plat, který st-l naposledy požíval jako župní úředník dle uh. právních norem. Dle potvrzení finančního účtovného úřadu v Lipt. Sv. Mikuláši ze 16. června 1922 měl st-l v době propuštění roční plat 2400 Kč. Vzal-li žal. úřad tento obnos 2400 K za pensijní základnu, nelze shledati, že by byl rozhodl protizákonně.
Citace:
č. 4774. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 1103-1104.