Č. 4811.

Stavební právo: I. Stavení řád neuznává všeobecného nároku sousedů jako sousedů, aby provedením staveb na sousedním pozemku nebyl jim odnímán příliv vzduchu a světla. — II. Soused není legitimován namítati ve stížnosti k nss-u, že povolená stavba znešvařuje ulici. — III. Majitel domu, v jehož hraniční zdi k sousedovi zřízena jsou podle stavebního konsensu okna, nemůže z toho konsensu vyvozovati proti sousedovi veřejnoprávní nárok, aby mu stavbou na svém pozemku projektovanou okna ona nezastavoval (Čechy—venkov).
(Nález ze dne 20. června 1925 č. 12 272).
Prejudikatura: Boh. 1508 adm. a j.
Věc: Josef J. H. v J. (adv. Dr. Karel Geschmay z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze o přístavbu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem měst. úřadu v J. z 5. září 1923 uděleno Arnoštu W., majiteli domu č. p. 1660, povolení ku zřízení přístavby podél hranice sousedního staveniště. Námitky, které proti projektu vznesl st-l jako majitel tohoto sousedního domu č. p. 1858, vytýkaje jednak, že přístavbou zastavují se okna jeho nádvorní průmyslové stavby, vedoucí do parcely stavebníkovy, jednak že projekt je závadný z ohledů estetických, byly pořadem instančním nař. rozhodnutím zamítnuty. V prvním směru prohlásil žal. úřad, přejímaje odůvodnění druhé stolice, že jde o námitku povahy soukromoprávní. Stavební konsens úřadu stav. nezakládá veřejnoprávního nároku na nezastavění zřízených oken. Stav. úřad není proto příslušným o námitce té rozhodovati, a byla právem odkázána na pořad práva soukromého. Pokud jde o námitku z ohledů estetických, přísluší posouzení otázky, zda projektovanou stavbu znesváří se vzhled ulice, dle § 36 stav. řádu výhradně stavebnímu úřadu, zsv pak neshledal v tomto směru závady.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Jak bylo již opětně v judikátech tohoto soudu (srv. na př. Boh. 53, 1204, 2450 adm.) zdůrazněno, sledují normy stavebního řádu především ochranu zájmů veřejných. Ovšem poskytuje stav. řád v jistých mezích i sousedům, jimž z porušení obecných zájmů stav. řádem chráněných v prvé řadě a bezprostředně újma hrozí, možnost, aby policejní normy stav. řádu ve svůj prospěch v pohyb uvedli. Legitimaci k tomu mohou však v řízení před nss-em (§ 2 zák. o ss) opírati jenom o svůj vlastní zájem, který také stav. řádem jako subjektivní veřejné právo sousedské je uznán. Norma § 36 stav. řádu, která ukládá stav. úřadu přihlížeti k tomu, čeho vyhledává krasochuť, a zmocňuje jej odepříti povolení ke stavbě, kterou by náměstí, ulice nebo třída patrně se zohyzdila, dáno je výhradně z ohledů veřejných. Stav. řád neposkytuje nikde opory pro názor, že by byla v nějaké specielní relaci k individuelním zájmům sousedů, a že by tedy stav. řád chtěl eventuelní faktický zájem sousedů na estetickém provedení projektu stavebního chrániti jako jejich sousedské právo. — Vzhledem k tomu nelze st-li přiznati legitimaci, aby v řízení před nss-em uplatňoval, že stav. projekt jím potíraný nevyhovuje požadavkům krasocitu, i bylo námitku stížnosti v tomto směru vznesenou — která nevytýkajíc nic jiného, nežli že povolená stavba ulici znešvařuje — odmítnouti jako nepřípustnou.
Zbývá tudíž jedině námitka, že projektovanou přístavbou budou zastavěna okna nádvorní budovy st-lovy, vedoucí do staveniště stavebníkova, čímž bude budově té odňat příliv vzduchu a světla. St-l odvolává se k odůvodnění oné námitky na stavební povolení z let 1904 a 1907, jimiž zmíněná nádvorní budova s okny do pozemku stavebníkova byla konsentována, a vyvozuje z nich právo na to, aby příliv vzduchu a světla těmito okny ze sousedního pozemku byl mu zachován. Názor ten zneuznává však naprosto právní povahu a vlastní obsah stav. konsensu.
Stav. konsens má povahu policejního povolení. Vyslovujíc, zdali a pokud stavba z veř. příčin se může dovoliti a technicky provésti (§ 37 stav. řádu), konstatuje stav. povolení, že proti stav. projektu není policejní závady, zmocňuje stavebníka, aby využil svého práva vlastnického zastavěním pozemku podle schválených plánů a zakládá proň právo, aby v tomto konsentovaném stavu veřejnou mocí nebyl rušen. Právo z konsensu nabyté omezuje se však na vlastnickou sféru stavebníkovu. Nezakládá se konsensem žádné právo služebnosti vůči sousedům, kteréž by stavebníka opravňovalo, aby v zájmu svého stav. objektu mohl od nich požadovati, aby se ve výkonu svého vlastnického práva na svých pozemcích nějak omezovali. Nelze proto zejména vyvozovati ze stav. konsensu o sobě právo stavebníka, požadovati na sousedech, aby tito prováděním staveb na svých pozemcích neodnímali jeho stavbě příliv vzduchu a světla.
Právo takové jako veřejné právo sousedské vyžadovalo by tedy specielní normy stav. řádu, která by ve smyslu § 364 o. z. o. vlastnické právo sousedů v uvedeném směru omezovala. Avšak — jak bylo rovněž již opětně vysloveno (srv. na př. nál. Boh. 1508/22 adm. a nález z 20. června 1924 č. j. 6904) — stav. řád nezná nějakého všeobceného nároku sousedů jako takových, aby provedením staveb na sousedním pozemku nebyl jim odnímán příliv vzduchu a světla; o to, aby stavba měla potřebný vzduch a světlo, musí se vlastník postarati sám v mezích svého vlastního staveniště, aniž by mohl požadovati, aby mu za tím účelem byl sousední pozemek, byť i jen pasivně, služebným. Oprávnění takové vůči sousedu mohl by si tedy opatřiti jen na základě zvláštního titulu soukromoprávního.
Z toho, co řečeno, plyne, že st-l nemůže ani ze stav. povolení z let 1904 a 1907, ani z předpisů stav. řádu dovozovati veřejnoprávní nárok na to, aby stavbou na sousedním pozemku budově jeho nebylo odnímáno světlo a vzduch. Zamítl-li žal. úřad námitku jeho v tom směru činěnou jako bezdůvodnou, potvrdiv výrok první stolice, kterým odkázána byla ve smyslu § 37 stav. řádu jako námitka soukromoprávní na pořad práva soukromého, je rozhodnutí to ve shodě se zákonem, pročež bylo stížnost jako bezdůvodnou zamítnouti.

Citace:

č. 4811. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 1179-1181.