Č. 4820.

Živnostenské právo: Retušování a zvětšování fotografií osob není výlučným oprávněním řemeslné živnosti portrétní fotografie.
(Nález ze dne 23. června 1925 č. 12 556).
Věc: Maxmilián B. v K. (adv. Dr. Zdeněk Krblich z Prahy) proti ministerstvu obchodu o zrušení živnostenského listu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l oznámil podáním z 21. května 1920 osp-é v K., že bude provozovati živnost »malování, retušování, zvětšování portrétů« se stanovištěm v K. a dodal, že živnost tu dosud provozoval v N. Tato opověď byla vzata na vědomí, a st-li vydán živn. list z 22. května 1920. Zsp v Praze rozhodnutím z 2. října 1922 zrušila ke stížnosti společenstev fotografů pro obvod obch. a živn komory v Praze a v Plzni na základě ustanovení 4. odst. § 146 živn. ř. tento živn. list z moci úřední, protože st-l nepodal průkazu způsobilosti pro řemeslnou živnost, kterou provozuje na základě tohoto živn. listu. Osp-é bylo uloženo, aby stranu poučila, že činnost uvedená ve zrušeném živn. listě byla by živností svobodnou, kdyby nebyla provozována cestou fotografickou, chemickou nebo mechanickou.
Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. obch. odvolání z rozhodnutí zsp-é podanému z důvodů nař. rozhodnutí a také proto, že prohlášením portrétní fotografie za živnost řemeslnou stal se řemeslným celý proces fotografický; retušování a zvětšování portrétů dlužno považovati za část tohoto procesu. Pokud však jde o malování portrétních fotografií, vyslovil žal. úřad, že činnost ta jest svobodnou, protože kolorování není součástí fotografického procesu.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
V daném případě není sporu o tom, jaký jest rozsah živn. oprávnění st-lova, a jakou činnost mohl by na základě uděleného mu živn. listu vyvíjeti, nýbrž na sporu je jedině otázka, je-li retušování a zvětšování portrétů výlučným oprávněním těch, kdož opověděli živnost fotografování podobizen, jež min. nařízením z 12. prosince 1911 č. 226 ř. z. prohlášena byla za živnost řemeslnou, či může-li ona činnost sama o sobě tvořiti též obsah živnosti svobodné.
Pro posouzení této otázky jest rozhodno znění cit. min. nař., kterým byla živnost fotografování pobodizen prohlášena za živnost řemeslnou.
Podle tohoto nařízení se prohlašuje fotografické zhotovování portrétů za živnost řemeslnou. Podle přirozeného významu těchto slov, jenž v cit. nařízení není jinak zevrubněji determinován, záleží tato živnost v braní fotografických snímků osob neb mrtvol, tedy v optickém zachycování jich na fotografickou desku. Jediné tato činnost je vyhrazena řemeslné živnosti fotografické a tvoří její podstatný obsah. Úkonem tímto arci není fotografický proces ukončen, nýbrž musí následovati celá řada dalších prací, aby fotografický obraz byl zhotoven. Veškeré tyto další práce, k nimž patří i retušování a případně zvětšování fotografií, může ovšem portrétní fotograf prováděti, leč z toho neplyne ještě nutný závěr, že tyto další úkony jediné on smí předsevzíti a nikdo jiný.
Poněvadž v daném případě odňal žal. úřad st-li živn. list na retušování a zvětšování portrétů, vycházeje z mylného názoru, že činnost ta vyhrazena je těm, kdož nabyli živn. oprávnění dle min. nař. č. 226 z r. 1911, byla nař. rozhodnutí na tomto mylném právním názoru založené zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 4820. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 1195-1196.