Č. 4429.

Urbariailisté: Kterak lze předsedu spolku býv. urbarialistů zbaviti předsednictví?
(Nález ze dne 20. února 1925 č. 3237.)
Věc: Martin V. v K. proti župnímu úřadu v Turč. Sv. Martině o předsednictví ve spolku býv. urbarialistů.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím ze 7. října 1923 vyslovil župní úřad v Turč. Sv. Martině, že se odvolání předsedy spolku býv. urbarialistů obce K. Martina V., podané z usnesení valného shromáždění z 15. července 1923 projednávati nemůže, ježto jest bezdůvodné a připojil k tomuto svému výroku tyto důvody:
»Předseda býv. urbarialistů obce K. podává odvolání z usnesení býv. urbarialistů vydaného dne 15. července 1923 na valném shromáždění urbárského spolku proto, že shromáždění to jmenovaného s urbárského předsednictva sesadilo. Z výtahu zápisu urbárského shromáždění z 15. července 1923, přiloženého k odvolání, nedá se vůbec zjistiti, že by bylo shromáždění to učinilo takové usnesení, ve smyslu něhož by byl býval Martin V. urbárského předsednictva zbaven a na jeho místo Jan Ch. za urbárského předsedu zvolen. Ze zápisnice se dá jenom tolik zjistiti, že byl podán návrh, aby se Martin V. předsednictva vzdal, následkem čehož nastal hluk a předseda Martin V., místo aby až do utišení hluku jednání zastavil a později po nastalém klidu jednání znova zahájil anebo shromáždění jako neschopné dalšího jednání pro rozčilenost uzavřel a rozpustil, opustil místnost. Urbárské shromáždění na návrh člena Ludevíta M. zvolilo za předsedu ad hoc t. j. jen na tu jednu příležitost Jana Ch., k čemuž ve smyslu § 17 urb. stanov i oprávněno bylo vzhledem k tomu, že urbárský předseda Martin V., jakož i ostatní funkcionáři místnost opustili, zástupce státní okresní lesní správy, který by byl mohl jednání dále vésti, přítomen nebyl a proto urbárské shromáždění správně jednalo, když zvolilo k ří zení neuzavřeného shromáždění ad hoc, tedy dočasného předsedu. Z těchto důvodů musilo odvolání Martina V. prohlášeno býti za bezdůvodné.
Župní úřad nemůže zamlčeti, že urbárské shromáždění se pustilo do projednávání takového předmětu, který nebyl 15 dnů napřed vyhlášen a v pozvání k valnému shromáždění za předmět jednání uveden, ačkoli ve smyslu § 27, odst. 3 čl. 19:1898 a § 18 urb. stanov jen takové záležitosti mohou býti projednávány, které byly 15 dnů napřed vyhlášeny za předmět jednání valného shromáždění. Poznamenává se, že má-li kterýkoli člen urbárského spolku nějakou stížnost proti předsedovi, jest oprávněn podle § 50 podati žalobu u urbárského předsedy, aneb u župního úřadu, jež bude ve smyslu platných zákonů a nařízení vyřízena a předseda může případně i úřadu býti zbaven.
O stížnosti vytýkající předeslanému rozhodnutí nesprávné právní posouzení věci, uvažoval nss takto:
Podle § 56 stanov společnosti býv. urbárníků v K., vydaných na základě § 44 zák. čl. 19:1898 může společnost urbárníků řádně zvoleného předsedu společnosti zbaviti úřadu, zanedbal-li své povinnosti aneb jednal-li nesprávně, toliko po předchozím řízení normovaném v §§ 49—56 stanov a může se takové zbavení úřadu jako disciplinární opatření spolku státi jediné usnesením valného shromáždění. Může tedy zbavení hodnosti předsedy spolku urbárského vysloviti — nehledě k případům úředního zákroku zmíněného v § 42 zák. čl. 19:1898 — toliko valné shromáždění jakožto zákonný representant společnosti urbárníků a je k tomu úkonu třeba, aby se na něm zmíněný společenstevní orgán řádně usnesl. Sluší proto teprve řádné usnesení valného shromáždění urbárníků považovati za správní opatření, kterým možno předsedu společnosti zbaviti jeho úřadu a lze si teprve do takového usnesení stěžovati podle § 54 zák čl. 19:1898 resp. § 57 stanov u župního adm. výboru, na jehož místo nastoupil dnem 1. ledna 1923 vzhledem na předpis § 6 zák. č. 126/1920 a §§ 1 a 2 nař. č. 310/1922 župní úřad. Nedošlo-li ve valném shromáždění k podobnému usnesení, pak nelze pokládati předsedu společnosti urbárníků za zbavena svého úřadu a nelze tvrditi, že společnost urbárníků zasáhla rušivým způsobem do práv, zaručených mu dříve cit. zák. článkem resp. stanovami, vydanými na základě zákona toho.
Ve sporném případě vysvítá ze spisů správních, zejména ze zápisu o schůzi valného shromáždění z 15. července 1923, jejž st-l sám v řízení správním předložil a za průvodní prostředek zbavení úřadu prokazující označil, že jmenované valné shromáždění neučinilo žádného usnesení, kterým by bylo st-le zbavilo hodnosti předsednické ve společnosti urbárníků v K. a scházel proto v osobě st-lově základní předpoklad pro vedení sporu u příslušného župního úřadu pro domnělé porušeni práv, vyplývajících mu z jeho postavení jako předsedy zmíněné společnosti.
Je-li tomu tak, pak neporušil žal. úřad zákona a nezasáhl svým výrokem do právní sféry st-lovy, zamítl-li odvolání jeho podané z uvedeného domnělého usnesení valného shromáždění jako bezdůvodné, a je proto také stížnost, stojící na opačném stanovisku, bezpodstatnou. Leč stížnost není důvodnou ani pokud vidí porušení práv st-lových v nař. rozhodnutí proto, že v něm žal. úřad neuznal volbu předsedy ad hoc za zákonu odporující. Ustanovujeť § 17 dříve vzpomenutých stanov, že má valné shromáždění, není-li v něm přítomen předseda, jeho náměstek neb vyslanec úřadu, zvoliti prozatímního předsedu k tomu, aby řídil jednání schůze. Ze spisů správních vysvítá, že když se st-l z předsednictví schůze vzdálil, nebyl ve valném shromáždění žádný ze shora jmenovaných funkcionářů přítomen, a postupovalo proto shromáždění to podle zákona, zvolilo-li za účelem vedení schůze prozatímního předsedu.
Za tohoto právního a skutkového stavu nelze důvodně tvrditi, že by nař. rozhodnutí svým právním hlediskem ve příčině volby prozatímního předsedy valného shromáždění urbárníků v K., odbývaného dne 15. července 1923 odporovalo zákonné normě a je proto stížnost i v tomto bodě lichou.

Citace:

č. 4429. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 432-434.