Č. 4306.

Obecní samospráva: * Poněvadž dle § 49, odst. 2 mor. obecního zřízení z 15. března 1864 č. 4 z. z. jsou obecní radní povinni obecního starostu při vedení a dozoru záležitostí obecních podporovati, může i jim dle mor. zem. zák. ze 16. ledna 1891 č. 11 z. z. náhrada útrat spojených s revisí obecního hospodářství býti uložena, když se k hospodaření na obci chovali pasivně.
(Nález ze dne 9. ledna 1925 .č. 162.)
Věc: Anežka Sch. v L. a spol. (adv. Dr. Albín Freund z Lipníku) proti zemskému výboru v Brně (zem. taj. Dr. Jindř. Janíček) o náhradu útrat revise obecního hospodářství.
Výrok: Nař. rozhodní, pokud se týká st-lů Dra Albína F., Josefa K., Mořice T. a Julia W., zrušuje se pro vady řízení: stížnosti dědiců po Františku Sch., Eduarda C z. a Ludvíka M. zamítají se jako bezdůvodné.
Důvody: Revisí vykonanou účetními úředníky mor. zv-u zjištěny byly v obecním hospodaření města L. a v hospodaření městské plynárny v letech 1909 až včetně 1915 nepořádky zavinivší ztrátu 26 349 K 34 h. Nepořádky zjištěny i v hospodaření za léta 1916 až 1918 a to při dvou nadacích městem spravovaných a při městské aprovisaci v celkové výši 17 090 K 22 h.
Žal. úřad vzal výsledek revise té na vědomí, předepsal útraty revise té penízem 16 068 K 90 h k náhradě obci L., stanovil však současně a to ohledně útrat vzešlých před 1. říjnem 1921 dle § 96 ob. zř., doplněného zákonem ze 16. ledna 1891 č. 11 z. z. a ohledně útrat, vzešlých po 1. říjnu 1921, dle § 18. fin. nov., že jsou povinni obci revisní útraty ty nahraditi a to:
býv. starosta Frant. K. částkou 4000 K, býv. náměstek starosty Fr. Sch. 1000 K, býv. radní Eduard Cz. 1000 K, býv. radní L. M. 1000 K, býv. přeseda městského finančního komité Dr. F. 800 K, býv. člen měst. fin. komité Josef K. 600 K, býv. člen měst. fin. komité Mořic T. 600 K, býv. člen měst. fin. komité Julius W. 600 K, býv. člen měst. fin. komité L. K. 600 K, býv. městský účetní Karel K. 5868 K 90 h.
Rozhodnutí o náhradě útrat těch odůvodněno tím, že jak z revisních protokolů vyplývá, zejména býv. starosta K. tím, že se nepostaral o to, aby výroční obecní účty byly včas sepsány a předloženy měst. zastupitelství k vyřízení, dále tím, že K. jakož i býv. členové ob. zastupitelstva a finančního komitétu nekonali vůbec žádné, neb aspoň ne řádné kontroly na obci, veškeré nepořádky na obci velkou měrou zavinili.
U nss stěžují si proti výroku o náhradě revisních útrat Eduard Cz., L. Markus, Dr. F., Josef K., Mořic T., Julius W., pak dědicové po ze- mřelém Frant. Sch. třemi stížnostmi. Rozhoduje o nich veden byl nss těmito úvahami: Žádná ze stížností nepopírá, že žal. úřad je dle norem v nař. rozhodnutí citovaných oprávněn uložiti náhradu útrat revise tomu, kdo svým zaviněním zavdal k provádění revise podnět resp. kdo se nesprávnosti neb nepořádku dopustil.
Stížnost dědiců po Frant. Sch. nenamítá ničeho ani proti tomu, že se náhrada Františku Sch. uložená po nich jako dědicích žádá.
Stížnosti však popírají, že by st-le Cz., M , Dra F., K., T., a W., pak zemřelého Františka Sch. nějaké zavinění stíhalo, resp. že by se nějaké nesprávnosti neb nepořádku byli dopustili.
Zavinění Františka Sch., býv. náměstka starosty města L,. Cz. a M., býv. radních a Dra F., K., T. a W., bývalých členů měst. finančního komitétu, vidí žal. úřad v tom, že nekonali vůbec žádné neb aspoň ne řádné kontroly na obci.
Žádná ze stížností nepopírá ,že v hospodaření města L. v době, kdy jmenovaní volbou k funkcím zmíněným byli povoláni, nepořádky byly, nepopírají, že nepořádky ty měly v zápětí různé ztráty peněžní, a netvrdí také, že by jmenovaní funkcionáři obecní resp. členové finančního komitétu byli jakoukoli kontrolu na obci vykonávali. Všechny stížnosti dovolávajíce se §§ 48 a násl. ob. zř., stojí na stanovisku, že st-lé, pokud se týče Frant. Sch., vůbec nebyli povinni jakkoli hospodaření obce kontrolovati, ježto kontrola přísluší jen starostovi a že jim tudíž vůbec žádné zavinění resp. nesprávnost nemůže býti přičítána a proto také náhrada nákladů revise nemůže býti ukládána. Nepopřeným je však, že František Sch. v době, kdy se zjištěné nepořádky sběhly, byl náměstkem starosty, že Cz. a M. byli městskými radními, Dr. F., K., T., a W. členy finančního komitétu. I. a II.) Pokud jde o stížnost dědiců po Františku Sch. a stížnost C z. a M. uvážil nss toto:
Dle § 49 ob. zř. přísluší obecnímu představenému říditi všeliké práce na představensvo obce vložené a přihlížeti k nim. Obecní radní, k nimž náleží i náměstek starosty, mají ho při tom podporovati a záležitosti, jež jim ob. představený přikáže, dle příkazů jeho a pod jeho odpovědností obstarávati. Ze znění ustanovení toho a zřejmé souvislosti věty prvé s větou druhou plyne, že radní nemohou se k hospodaření obce chovati úplně pasivně, nýbrž že musí věnovati určitou pozornost i hospodaření obecnímu, že je jejich věcí, aby nepořádky, jež při tom zjistí, představenému ohlásili neb aby se přičinily o to, aby ob. zastupitelstvo nepořádky ty odklidilo. Neníť jinak ona podpora představeného, kterou přece zákon druhou větou radním ukládá, myslitelná, a úplná pasivita přece odporuje pojmu podpory. Nelze souhlasiti se stížnostmi, že by činnost radních vyčerpávala se obstaráváním úkolů, jež jim představený přikáže. Vždyť norma § 49 obsahuje jednak zřejmý všeobecný příkaz, býti představenému nápomocným při řízení obecních záležitostí a při dozírání nad nimi, jednak specielní ustanovení, že radní jsou povinni obstarávati záležitosti jim přikázané. Tato specielně radním uložená povinnost nevylučuje však nijak i povinnost všeobecně jim uloženou. Opaku nelze dovoditi ani z ustanovení §§ 50, 51, 53, 54, 59 a 65 ob. zř., jichž se stížnosti dovolávají. Byť by i dle těchto předpisů bylo věcí ob. představeného, aby připravoval, o čem ve schůzích ob. výboru má se jednati (§ 53), byť by § 54 stanovil práva a povinnosti představeného obce při správě jmění obecního a ústavů obecních, byť by představený byl odpovědným za svoji působnost (§ 59) a on byl povinen vyhotovovati rozpočet (§ 65), byť i jemu příslušela disc. moc nad zaměstnanci obce (§ 50) a byť k obstarávání určitých záležitostí mohly býti ustanoveny i osoby, jež představeného v jeho činnosti mají podporovati (§ 51), přece žádné z těchto ustanovení nesprošťuje radní povinnosti, představeného při obstarávání záležitostí obecních a dozoru nad nimi podporovati, výslovně jim §em 49 ob. zř. uložené. Povinnosti té nesprošťuje je ani to, že správa ob. ústavu (plynárny) příslušela starostovi a že účty nadací dle služ. řádu vésti měl účetní K. a že byli zvláště zvoleni revisoři účtů obecních. I tu stíhala je povinost, býti představenému při dozoru nápomocni a tedy dbáti toho, by účty řádně byly vedeny i revidovány.
Vykonanou revisí bylo mezi jiným zjištěno, že obecní účty za rok 1913 vyřízeny byly ob. zastupitelstvem) teprve 25. ledna 1915, účty za r. 1914 teprve 30. prosince 1915, účty obecní plynárny za rok 1909 a 1910 teprve 4. července 1912, za léta 1911 a 1912 pořízena jediná bilance a vyřízena teprve 30. září 1913, účty za r. 1913 teprve 29. ledna 1915, že účty za rok 1915 nebyly vyřízeny, že od r. 1916 nebyla vedena řádná hlavní kniha a že nebyla za celou dobu skontrolována obecní pokladna, že účty nadace nemocniční za léta 1916 a 1917 vůbec nebyly vedeny a že při propuštění obecního pokladníka vůbec nebylo provedeno řádné odevzdání obecní pokladny. Kdyby obecní radní byli konali řádně svoji povinnost §em 49 ob. zř. jim uloženou, totiž představenému byli bývali při vedení obecních záležitostí a dozoru nad nimi nápomocni, museli při obyčejné pozornosti ony závady a průtahy seznati a na ně starostu neb měst. zastupitelstvo upozorniti, pak nebylo by mohlo dojíti k nepořádkům a deficitům zjištěným. Bylo věcí jejich, aby trvali na tom, aby účty řádně a včas byly vyřizovány, aby účty byly řádně vedeny. Že by v tom směru Č., M. a Šch. byli jakékoli kroky podnikli, stížnosti netvrdí, přiznávají naopak naprostou jich pasivitu a stojí na stanovisku, že to nebylo jich povinností. Stanovisko to je, jak dovozeno, mylné.
Vycházeje z těchto úvah shledal nss, že ohledně výroku žal. úřadu, týkajícího se náhrady nákladu revise, uložené Františku Sch., Cz. a M., není tu vytýkané nezákonnosti.
Nss neshledal však ani vytýkané vady řízení.
Pokud se ve stížnosti dědiců Františku Sch. uvádí, že tento od 15. února 1915 do 1. března 1917 na obci neúřadoval, měla by okolnost ta jen tehdy význam, kdyby bylo tvrzeno, že nepořádky zjištěné jen v té době se sběhly. To stížnost netvrdí a jde ze spisů, že nepořádky zjištěné datují se i z dob dřívějších i z dob pozdějších, takže okolnost ta je irelevantní.
Stížnosti dědiců po Františku Sch. a Cz. i M. byly proto zamítnuty jako bezdůvodné. II. Pokud jde o stížnost býv. členů finančního komitétu Dr. F., K., T. a W. uvážil nss toto: Zavinění těchto st-lů vidí žal. úřad v tom, že jako členové finančního komitétu nekonali vůbec žádné neb aspoň ne řádné kontroly na obci, čímž nepořádky zjištěné velikou měrou zavinili. St-lé ti popírají jakoukoli povinnost, hospodářství obecní kontrolovati. Tvrdí ve stížnosti, že komité, jehož členy byli, nebylo vlastně žádné komité finanční, že nebylo vůbec zřízeno dle § 51 ob. zř. k obstarávání určitých záležitostí obecních, nýbrž že mělo se jen raditi ohledně věcí, představeným obce jemu k poradě předložených, a se usnésti, jaké návrhy ve schůzi ob. výboru mají býti učiněny a to nejen v záležitostech finančních, nýbrž i personálních a jiných.
Z toho, co stížnost ohledně funkce tohoto komitétu doznává, neplyne ještě nikterak, že by komité toto bylo pověřeno nějakou funkcí kontrolní, a neplyne z toho, že by šlo o komisi zvolenou dle § 39 ob. zř., jak za to má žal. úřad v odvodním spise. Ovšem mohl ob. výbor dle tohoto § 39 ob. zř. zvoliti zvláštní komisi i k tomu účelu, aby dozírala nad obecním hospodařením. Byla-li komise, jejímiž členy st-lé byli, za tím účelem zvolena, pak by ovšem i členové její — st-lé — byli odpovědni, když na obecní hospodaření nedozírali, jak sami doznávají. Stížnost to však popírá, tvrdíc, že šlo o komisi, která byla jen orgánem poradním, podávajícím dobrozdání a činícím návrhy ve věcech obecních. Pouhé pojmenování »finanční komité«, jež stížnost nad to označuje jako věčně nesprávné, ještě samo sebou nedokazuje opaku a nedokazuje, že úkolem tohoto komité bylo i obecní hospodářství kontrolovati.
Že tato kontrola byla úkolem a povinností »finančního komitétu«, nelze dovozovati z toho, že komité to mělo určitou, blíže nezjištěnou funkci ve správě obecního hospodářství, jak tvrdí odvodní spis žal. úřadu na základě revisních protokolů, ježto není zjištěno, že povinnost kontroly obecního hospodářství byla mu uložena usnesením ob. výboru (§ 39 ob. zř.).
Řízením posavadním nebyl zjištěn potřebný skutkový základ pro posouzení otázky, byli-li členové onoho komitétu povinni prováděti kontrolu obecního hospodářství po stránce finanční.
Poněvadž však okolnost ta, stížností popřená, je pro otázku zákonnosti nař. rozhodnutí, pokud se týká býv. členů finančního komitétu v prvé řadě rozhodnou, a okolnost ta vůbec žal. úřadem nebyla vyšetřena, muselo nař. rozhodnutí ohledně těchto st-lů býti zrušeno dle § 6 zák. o ss. Bude věcí žal. úřadu, aby za součinnosti st-lů zjistil, kdy a jak ke zvolení komitétu onoho došlo, jaké byly jeho úkoly, zejména bylo-li úkolem jeho i kontrolovati neb býti spolučinným při obecním hospodářství.

Citace:

Č. 4306. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 188-191.