Č. 4513.Učitelstvo: Kterak jest postupovati při zjišťování těžkých vad tělesných nebo duševních jako důvodu pensionování učitele z moci úřední?(Nález ze dne 13. března 1925 č. 4412.)Prejudikatura: Boh. 503 , 2679 adm. a j. Věc: Antonín P. v Ř. (adv. Dr. Stein z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o pensionování z moci úřední. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení. Důvody: Zšr v Praze výnosem z 2. října 1923 přeložila Antonína F., definitivního řídícího učitele v Ř., podle § 50 zák. z 27. ledna 1903 č. 16. z. z. z moci úřední na trvalý odpočinek, jelikož jmenovaný podle posudku úředního lékaře ze 4. července 1923 pro těžké vady tělesné k vykonávání povinností jemu náležejících jest trvale nezpůsobilým, tudíž trvale k službě neschopným. Dovolaný posudek úředního lékaře jest obsažen v jeho písemném vyjádření ze 4. července 1923, které praví, že Antonín P. vykazuje zkornatění tepen, zvětšení štítné žlázy, rozedmu plic a hlavně symptomy neurasthenie; vzhledem k svému věku a povaze choroby jest jmenovaný trvale k službě neschopný, poněvadž dlužno pokládati uvedené nemoci za těžké tělesné vady; doporučuje se jeho přeložení na trvalý odpočinek. V rekursu, podaném z uvedeného rozhodnutí zšr-y, mezi jiným namítá Antonín P., že proti posudku úředního lékaře, vydanému na základě zběžné prohlídky a konstatujícímu těžké vady tělesné, stojí přikládaný rekursu lékařský posudek ddto v Chomutově dne 24. záři 1923, jejž vydal univ. profesor, primář Dr. Edmund H. na základě velmi důkladného ohledání, podle něhož existence jakýchkoli tělesných vad jest úplně vyloučena. Podle posudku rekursem dovolávaného jest tep Antonína P. normální frekvence, rhytmický, arterielní tlak krevní 180 mm, a srdce zvýšenému tlaku přiměřeně zvětšené; není slyšeti šelestů; břišní orgány i plíce bez pathologických změn; podává se diagnosa, že theromatická změna cév odpovídá věku (60ti let) st-lovu, takže jest normálním fysiologickým stavem, nepotřebuje léčení a nevadí nijak způsobilosti ke službě u ohledaného, jenž pražádných potíží neuvádí. Žal. úřad nař. rozhodnutím rekurs zamítl z důvodů rozhodnutí jím v odpor vzatého. Stížnost, která v jediném svém bodu namítá, že žal. úřad opomenul vysvětliti rozpor mezi posudkem úředního lékaře a posudkem vědce a specialisty přezkoušením posudku prvého, jest podle názoru nss-u důvodnou. St-l byl z úřední moci přeložen na odpočinek z důvodu druhého odst. § 50 česk. zák. o právních svazcích učitelstva, posléze ve znění zák. z 27. ledna 1903 č. 16 z. z., a to z důvodu tam vytčeného, jímž jsou těžké vady tělesné. Úřad prvé stolice vzal takové těžké tělesné vady za zjištěny posudkem úředního lékaře, proti němuž st-l v podaném rekursu odvolal se na opačný nález a z něho podrobně odůvodněný posudek jiného lékaře, a to odborníka, tedy vznesl proti tomuto námitky, dovolávaje se jiného skutkového základu, než ze kterého vycházela prvá stolice. Za tohoto stavu věcí bylo procesuální povinností žal. úřadu druhé instance, který prostě recipoval důvody úřadu prvé instance, tedy i skutkovou podstatu prvé instance, aby ve svých důvodech reagoval na vytčené st-lovy námitky, buď že by vysvětlil v důvodech, proč nepřihlíží k nálezu a posudku lékaře, na nějž odvolal se st-l, resp. nebylo-li pro tento postup bez provedení zvláštního šetření dostatečného podkladu, aby dal provésti nové lékařské šetření vztahující se na poznatky konstatované lékařem, jehož dovolal se stěžovatel. V tom, že žal. úřad přes to prostě se odvolal na důvody rozhodnutí nižší stolice a na vytčené námitky rekursu vůbec nereagoval, spatřovati sluší podstatnou vadu řízení, která nss-u znemožňuje přezkoumati rozhodnutí co do jeho zákonitosti a pro kterouž tudíž slušelo tato rozhodnutí zrušiti podle druhého odstavce § 6 zák. o ss.