Authors:
= Boh. adm., 7 (1925), sv. 1
PDF

Č. 4424.


Veřejní zaměstnanci: Odbytné nebo výhrada vdovské pense při opětném provdání vdovy?
(Nález ze dne 19. února 1925 č. 3340.)
Věc: Filomena N. v Š. proti moravskému zemskému výboru o odbytné.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lce, vdově po vrchním účetním radovi Hypoteční banky moravské Aloisu N., byla výměrem zv-u mor. z 8. října 1921 při novém provdání k její žádosti vyhrazena pro případ opětného ovdovění vdovská pense.
Podáním z 3. dubna 1923 prohlásila st-lka, že se hodlá vzdáti práva na vdovskou pensi pro případ opětného ovdovění a že používajíc práva jí Hypoteční bankou rozhodnutím z 23. prosince 1920 zajištěného, podle kterého si může buď vyhraditi pensi pro případ nového ovdovění neb žádati o odbytné, žádá o udělení odbytného.
Rozhodnutím z 9. června 1923 prohlásil zv, že dle reskriptu býv. dvorní komory z 5. března 1818 č. 2251 a dekretu téhož úřadu ze 14. června 1830 č. 22321, kteréžto předpisy platí ještě nezměněny, jest volba učiněná jednou mezi odbytným a reservací vdovské pense neodvolatelná a že nemůže proto vyhověti žádosti st-lky o vyplacení odbytného. Stížnost vytýká, že podle uvedených dekretů nemůže sice vdova po úředníku opětně se provdavší žádati obytné, když se jednou již rozhodla pro případ opětného ovdovění pro pensi, že však úřadu nebylo těmito předpisy zakázáno, aby dobrovolně podle své libovůle vdově odbytné poskytl. Když úřad vyslovil, že nemůže žádosti st-lky vyhověti, jest jeho rozhodnutí nezákonné.
Nehledě ani k tomu, že strana nemá žádného právního nároku na to, aby úřad svého práva, které by mu snad podle uvedených norem příslušelo, použil a jí dobrovolně, t. j. ačkoliv k tomu podle platných předpisů zavázán nebyl, odbytné přiznal, nemohla býti stížnost uznána důvodnou již proto, že žal. úřad vůbec nevyslovil, že jest mu zakázáno uvedenými právními normami st-lce přiznati odbytné, nýbrž poukazem na tyto právní normy s použitím slov, »že nemůže žádosti vyhověti«, dal pouze na jevo, že není příčiny, aby žádosti vyhověl, když naznačené dekrety st-lce právo na odbytné nedávají.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.
Citace:
č. 4424. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 422-423.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).