Č. 4843.Živnostenské právo. — Administrativní řízení: I. Lze řízení o udělení živn.-pol. schválení podle 3. hlavy živn. řádu o projektech technicky souvislých rozděliti na několik řízení samostatných? — II. O kompetenci úřední při schvalování provozovny ležící v několika polit, okresích. — III. V jakých mezích může strana proti udělenému schválení živn. provozovny strany jiné namítati, že příslušný projekt byl nedostatečný?(Nález ze dne 30. června 1925 č. 6607.)Věc: Západočeské továrny kaolinové a šamotové v H. (adv. Dr. Bedř. Taussig z Plzně) proti ministerstvu obchodu (za zúč. firmu ... adv. Dr. Jos. Josífek z Prahy) stran živnostenské provozovny.Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.Důvody: Nař. rozhodnutím zamítlo min. obchodu v pořadu stolic správních námitky, které stěžující si firma uplatňovala proti třem odděleně podaným, projednávaným a nižšími stolicemi schváleným projektům firmy Dobřanské kaolínové a šamotové závody, akc. spol. v Praze a to 1. prefektu na dobývání kaolinu na parcelách č. kat. ... v D. — min. rozhodnutí z 21. září 1923 č. 22956, 2. projektu povrchového a těžního zařízení při tomto kaolinovém dolu — rozhodnutí z téhož dne č. 22960 a 3. projektu položení koleje pro úzkokolejnou dráhu na okr. silnici D.-Dn. rozhodnutí z téhož dne č. 12611.Nss podrobiv na základě podaných stížností všechna tři rozhodnutí zároveň svému přezkoumání, pokládal za nutné nejprve zabývati se otázkou, nezpůsobilo-li rozdělené jednání i oddělené rozhodování o oněch třech projektech, jež zřejmě technicky spolu souvisí, podstatnou vadu řízení nebo snad nezákonnost nař. rozhodnutí, zejména nebyly-li tímo postupem úřadů porušeny kompetenční předpisy řádu živn.V tomto směru vytýká stížnost do prvého z cit. rozhodnutí podaná, že všechny tři projekty spolu souvisí, že tedy mělo býti o nich jednáno současně, a poněvadž dotýkají se dvou různých politických okresů, že v prvé stolici měla rozhodovati zsp. K tomu třeba jest nejprve konstatovati, že k obdobné námitce v řízení vznesené poznamenala zsp rozhodnutím z 3. ledna 1923, že projekt dobývání kaolinu omezuje se na pozemky č. k. ... v obci D. a že parcela č. k. ... v obci Dn., politický okres p-cký, jíž se námitka týká, dotčena jest toliko projektem úkokolejné dráhy (shora sub 3.). Správnost tohoto zjištění, k němuž také min. rozhodnutí 22956/23 odkazuje, st-lka ani v řízení správním ani ve stížnosti nepopřela.Nss po této stránce ani nezákonnosti ani vad řízení neshledal. Majiteli živnosti, jenž hodlá pro svůj podnik zříditi provozovnu podrobenou živn.-pol. schválení podle 3. hlavy ž. ř., sluší v zásadě přiznati volnost v tom, jak chce při vybudování provozovny postupovati a nelze mu upírati všeobecně právo, aby celkový projekt rozdělil na projekty dílčí a pro tyto postupně si vymohl potřebné schválení. Tato volnost má ovšem meze, jež dány jsou podstatou a účelem řízení schvalovacího. O projektu může býti řádně řízení podle 3. hlavy ř. ž. provedeno a o jeho živ.-polic, přípustnosti náležitě rozhodnuto jen, je-li podle jeho podstaty a na podkladě technických pomůcek, jimiž jest doloženo, možno přezkoumati a posouditi jej ze všech hledisek policie živn., především také s hlediska zúčastněných zájmů soukromých, na jichž ochranu propůjčil zákon sousedům v řízení schvalovacím postavení stran procesních. Vyhovuje-li projekt tomuto požadavku, posouditi jest v každém případě zvláště. Sousedé byli by legitimováni z tohoto důvodu proti projednáni projektu činiti námitky, kdyby z dílčího projektu nebylo možno bezpečně posouditi, zdali a jakou měrou provozovna bude sousedstvo ohrožovati nebo obtěžovati (§ 25 ž. ř.). V daném případě šlo o tři projekty odděleně k schválení předložené na dobývání kaolinu, na těžné zařízení a úzkokolejnou dráhu. Že by z projektů těch vyplývala již naprostá nutnost, aby schvalovací řízení o nich bylo provedeno současně, tvrditi nelze. Ale ani v průběhu prováděného řízení nevyšlo na jevo nic, z čeho by bylo patrno, že rozdělení řízení bylo nějak na závadu náležitému posouzení projektů, nebo že zhoršilo procesní posici st-lky.Ve stížnostech samých pak nelze nalézti ani jediného konkrétního momentu, z něhož by takovéto poškození zájmů st-lky bylo možno vyvozovati. Neposkytují tedy ani správní spisy ani stížnosti nss-u podklad, aby v odděleném provádění řízení o každém z označených projektů mohl viděti okolnost zakládající vadu nebo dokonce podstatnou vadu řízení. Že by tento postup úřadů se příčil nějaké positivní normě živn. řádu a byl proto nezákonný, nalézti nelze. Jest tedy námitka vyvozovaná z toho, že o všech projektech nebylo jednáno a rozhodnuto zároveň, neodůvodněna a v důsledku toho nemá podkladu ani námitka, že o všech projektech měla rozhodovati v 1. stolici zsp, ježto, jak bylo uvedeno, podle nepopřeného zjištění úřadu jen projekt úzkokolejné dráhy dotýká se dvou politických okresů. Porušení kompetenčních předpisů vytýká také stížnost podaná do rozhodnutí č. 12611 o úzkokolejné dráze, poukazujíc k tomu, že o tomto projektu řízení provedeno bylo oběma súčastněnými osp-ými a teprve po té byl spis předložen zsp-é k rozhodnutí, takže schvalovací řízení provedeno bylo bez účasti a jakékoli ingerence úřadu příslušného.O této námitce nss uvážil:Podle ustanovení § 142 živn. ř. jest ovšem zsp příslušná udělovati povolení živn. provozoven, které jsou rozloženy ve dvou nebo více okresích téže země. I když by z tohoto zákonného předpisu bylo nutno vyvozovati, že také provedení řízení, jež jest podkladem výroku schvalovacího v zásadě náleží zsp-é, nemohl nss v daném případě shledati nezákonnost ani podstatnou vadu řízení v tom, že o projektu úzkokolejné dráhy provedly šetření obě osp-é, jejichž úředních okrsků se projekt ten dotýká a že zsp jako úřad dle § 142 k udělení konsensu příslušný shledavši, že výsledek tohoto řízení poskytuje jí dostatečný podsad, aby přípustnost projektu s hlediska živn.-pol. posoudila, na podkladě tom schválení projektu toho podle § 30 ž. ř. vyslovila.Bylo tedy i námitku v tom směru vznesenou zamítnouti.Všem třem stížnostem společna jest námitka, že projekty, jež byly podkladem schvalovacího řízení a vydaných konsensů, byly nedostatečné, že nebyly předloženy popisy, výkresy, plány, takže st-lka nemohla námitky své řádně formulovati. Takováto nedostatečnost projektu by ovšem působila vadnost řízení, pokud by straně skutečně bránila, aby se proti škodlivým účinkům (§ 25 ž. ř.) provozovny mohla háijti. Ale právě jen tato kausální souvislost mezi tvrzenou neúplnosti projektu a nemožností účinného hájení vlastních zájmů dává straně legitimaci, aby onu neúplnost vytýkala. Nestačí tedy pouhé tvrzení strany, že projekt jest nedostatečný, nýbrž jest její věcí, aby aspoň přibližně naznačila, v jakém směru a z jakého důvodu pokládá k ochraně svých zájmů doplnění za potřebné. Takovéto konkretisování oné námitky možno tím spíše požadovati od st-lky, která sama dobýváním kaolinu se zabývá a tudíž tím spíše může posouditi působení provozovny, o jakou jde, na okolí a zejména, které momenty jsou pro toto působení rozhodné a tudíž v projektu vyznačeny býti mají. Leč ani v řízení správním, jehož se súčastnila, ani ve stížnosti neuvádí st-lka ani jediné konkrétní okolnosti, jež by dle jejího domnění potřebovala podrobnějšího objasněni, aby mohla účinně hájiti svých zájmů. Námitka jen zcela všeobecně vyslovená, že projekty jsou neúplné, nemůže o sobě uvésti v pochybnost správnost stanoviska žal. úřadu, že projekty byly dostatečné a že st-lce nebylo formulování námitek znemožněno.Ježto soud z důvodů právě uvedených námitku, že by st-lce neúplností projektu bylo zabráněno jako majitelce sousedních pozemků hájiti se proti event. škodlivým účinkům projektované provozovny, neuznal za důvodnou, resp. dostatečně konkretisovanou (§ 18 zák. o s. s.), nemohl se věcně zabývati již ani ostatními vývody stížnosti podané do rozhodnutí č. 12611, týkajícího se projektu úzkokolejné dráhy. V řízení o schválení živn. provozovny mohou sousedé vystupovati jako strany jen pokud tvrdí, že budou zřízením nebo provozem projektovaného zařízení ohrožováni neb obtěžováni způsobem v § 25 ř. ž. vyznačeným. — — —