Č. 4534.Tituly: * Vyšší lesnický ústav v Hranicích nepatří ke školám v § 5 cís. nař. ze 14. března 1917 č. 130 ř. z. uvedeným, ani ke školám jim odborně rovnocenným, vypočteným v § 3 prov. nař. z 10. listopadu 1921 č. 411 Sb.(Nález ze dne 20. března 1925 č. 5622.)Prejudikatura: Boh. 2618 adm.Věc: Karel J. v M. proti ministerstvu veřejných prací o přiznáni stavovského označení »inženýr«. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Nař. rozhodnutím nevyhovělo žal. min. žádosti st-lově, aby mu bylo podle § 5 cís. nař. ze 14. března 1917 č. 130 ř. z. dovoleno užívati stavovského názvu »inženýr« z důvodu, že jeho předběžné odborné školní vzdělání nedosahuje úrovně, jakou žádá jmenované nařízení. O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto: Stížnost uplatňuje, že vyšší lesnický ústav v Hranicích jest odbornou školou ve smyslu § 5 cís. nař. a že k absolvování nevyžaduje zákon složení maturitní zkoušky; požadavek ten, vyslovený v § 4 vlád. nař. z 10. listopadu 1921 č. 411 Sb., překročuje meze zákona, k jehož provedení bylo toto vlád. nař. vydáno. Pokud jde o námitku prvou, vyslovil již tento soud ve svém nál. Boh. 2618 adm. zásadu, že s výjimkou posledního odstavce § 3 uved. vlád. nař., v němž se jedná o jiných odborných školách cizozemských, jsou školy odborné a školám těm odborně rovnocenné ve smyslu § 5 cís. nař. č. 130 ř. z. z r. 1917 uvedeny v tomto § 3 taxativně. V daném případě jde o odborné studium lesnické. Stopují-li se v zákonných předpisech ustanovení, jež se odnášejí ke školami tohoto druhu, shledá se, že § 2, odst. 1. písm. c. uvádí v tomto oboru vysokou školu zemědělskou pro zemědělské a lesnické studium. Dále v odst. 2 téhož § se uznává rovnocennou lesnická akademie v Mariabrunnu. Absolven-ům těchto škol přísluší za podmínek v cís. nař. uvedených název inženýra již ze zákona samého. Dle § 3 prov. nař. pak za školy rovnocenné se školami v § 5 cís. nař. uvedenými prohlášeny jsou ze škol zemědělských pouze hospodářské akademie v Táboře, Libverdě a Košicích. Vyšší lesnický ústav v Hranicích není uveden ani v cís. nařízení ani v nařízení prov. Není tedy proti zákonu, vyslovilo-li nař. rozhodnutí, že předběžné odborné vzdělání st-lovo, získané na vyšším lesnickém ústavě v Hranicích, není takové, jaké žádá cís. nař. č. 130/1917. Neopravňuje-li absolvování tohoto ústavu absolventa k žádosti za stavovské označení inženýr vůbec, není třeba obírati se druhou ve stížnosti nadhozenou otázkou, je-li k absolvování zapotřebí složení maturitní zkoušky či nikoliv. Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.