Č. 4480.

Obecní samospráva: * Z ustanovení § 64 zák. č. 75/1919 neplyne, že starosta obce a jeho náměstkové jsou již po zákonu členy obecních komisí.
(Nález ze dne 6. března 1925 č. 4428.)
Dr. Josef K. v Ž. proti župnímu úřadu v Turčanském Sv Martině o volbu obecních komisí.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Usnesením z 8. listopadu 1923 vzal okr. úřad v Žilině na vědomí vykonané volby komise finanční a ostatních komisí v městě Ž. s poznámkou, že starosta a jeho náměstkové nejsou již z úřadu svého členy komisí a poněvadž proti provedené volbě námitky nebyly podány, okr. úřad pokládá starostu a náměstky v jednotlivých komisích za zvolené za strany, jichž příslušníky jsou.
Nař. rozhodnutím bylo odvolání st-le z toho usnesení podané zamítnuto z těchto důvodů:
Druhý odstavec § 64 zák. z 31. ledna 1919 č. 75 Sb. nařizuje, že při volbě členů komisí mají býti starosta a náměstkové včítáni těm stranám, ke kterým patří, a zákon nikde nemluví o tom, že by starosta nebo jeho náměstek byli členy komisí. Byla-li odvoláním napadnutá volba finanční komise přesně dle předpisů zákona provedena, musilo býti usnesení okr. úřadu schváleno dle § 67 cit. zák. s konečnou platností a odvolání býti zamítnuto.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto: — — —
Podle obsahu stížnosti jest na sporu jediné otázka, zdali starosta obce a jeho náměstkové jsou již mocí svého úřadu členy obecních komisí. Stížnost to tvrdí a snaží se svůj náhled dovoditi z § 64 ob. ř. vol. Tento § jedná o volbě obecní rady a komisí v obcích, v nichž voleno bylo podle zásady poměrného zastoupení, a stanoví se, že komise uvedená v § 60 určí podle zásady poměrného zastoupení počet členů obecní rady a komisí, jenž připadá každé z volebních skupin, při čemž starosta a náměstkové se včítají stranám, k nímž náležejí.
Leč ustanovení toto neupravuje otázku, zdali starosta a jeho náměstkové jsou členy obecní rady a obecních komisí, nýbrž otázku zcela jinou, t. j. jak počet členů obecní rady a obecních komisí rozvrhnouti na volební skupiny, jestliže se v obci volilo podle zásady poměrného zastoupení.
Starosta a náměstkové jsou ovšem členy obecní rady již mocí svého úřadu. Nikoli však na základě ustanovení § 64 ob. zř. vol., nýbrž ustanovení obecního zřízení, na které ostatně §§ 3 a 60 vol. ř. navazují mluvíce o obecním starostovi a jeho náměstcích jako o členech obecní rady.
Není však žádného předpisu zákonného, který by ustanovoval, že starosta a jeho náměstkové jsou mocí svého úřadu členy komisí obecních. Zákon z 31. ledna 1919 č. 75 Sb. ustanovuje v § 9, posl. odst. o obecních komisích jen tolik, že počet jich a počet jich členů stanoví ob. zastupitelstvo a že počet členů jednotlivé komise nesmí býti větší, než polovina všech členů ob. zast. Není ani žádného ustanovení (a contr. § 28 zák. č. 126 z r. 1920 o župních a okr. úřadech), dle něhož by obecní starosta mocí svého úřadu byl předsedou komisí obecních. Tím méně jest jím v komisi finanční, která i v župě, kde předseda župního zastupitelstva jest zásadně již mocí svého úřadu předsedou komisí, má svého zvláštního předsedu voleného (§ 49 zák. č. 126 z r. 1920, srov. i § 88 téhož zák.).
Ustanovení § 64 řádu volení v obcích, že starosta a náměstkové včítají se stranám, má příčinu prostě v tom, že starosta a náměstkové nevolí se zároveň s ostatními členy obecní rady, nýbrž jsou dle §§ 60—63 voleni odděleně a před ostatními členy.
Volí-li se pak obecní rada dle zásady poměrného zastoupení, byla by zásada tato porušena, kdyby strany, z nichž starosta a náměstkové byli zvoleni, účastnily se na volbě obecní rady bez ohledu na to, že v obecní radě v osobě starosty neb náměstka již zastoupení mají. Aby zásada poměrného zastoupení byla zachována, bylo nutno v § 64 ustanoviti, že starosta a náměstkové se započítávají stranám, k nimž náležejí. Jen tento smysl lze dotčenému ustanovení § 64, odst. 2 řádu volení v obcích přikládati. Není však možno vyvozovati z něho virilní členství starosty a náměstků v obecních komisích.
Srovnává se tedy úplně se zákonem, když žal. úřad odvolání st-lovo, které uznání virilního členství starosty a náměstků ve finanční komisi obecní se domáhalo, zamítl jako bezdůvodné.

Citace:

Č. 4480. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 542-543.