Č. 4540.

Obecní volby: I. * šetření o námitkách proti volbě dle § 55 ob. ř. vol. není předepsáno obligatorně pro všechny případy, nýbrž jen, je-li šetření dle povahy případu »potřebné«. — II. Význam stranické příslušnosti členů obecní rady pro volbu starosty.
(Nález ze dne 23. března 1925 č. 5970.)
Věc: Josef Sch. v P. proti zemské správě politické v Praze (okr. hejtman Em. Vopršálek) o volbu obecní rady.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím byly zamítnuty námitky st-lovy proti volbě obecní rady v P., vykonané dne 30. září 1923, a to z důvodu, že ob. vol. řád ponechává členům ob. zast. úplně na vůli, koho ze svého středu za starostu si zvoliti chtějí, a mohou příslušníci jedné volební skupiny voliti příslušníka druhé volební skupiny dokonce i při volbách dle skupin prováděných (§ 8 č. 9 ob. ř. vol.), tím spíše při volbách prováděných z pléna ob. zast.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Volba starosty, náměstka a radních v obci P. konala se dne 30. září 1923 za přítomnosti 18 členů ob. zast. Poněvadž žádná strana nečinila nárok na úřad náměstka, byla volba starosty a jeho náměstka provedena plenem ob. zast. a zvolen starostou Ant. R. 11 hlasy.
Proti této volbě podal st-l námitky, ve kterých tvrdil, že byla svoboda volby porušena, což odůvodnil takto:
Skupina »der Sozialdemokraten, Gewerkschaftler, Genossenschaftler, Kleinbauer und Häusler« sdružila se se skupinou »der Arbeiter- Gewerkschaftspartei« k volbě starosty a náměstka. Tyto skupiny měly dohromady 9 hlasů. Avšak při volbě starosty připadlo na kandidáta křesť. soc. strany 11 hlasů, kdežto na kandidáta sdružených stran pouze 6 hlasů. Z toho jest viděti, že tři členové sdružených stran odevzdali hlasy pro jiného kandidáta.
Z toho dovozovaly námitky a dovozuje také stížnost k nss-u podaná neplatnost volby a spatřuje nezákonnost nař. rozhodnutí v tom, že zamítnutím námitek nebylo na volbě této shledáno neplatnosti.
Námitku tu neuznal nss důvodnou. Stížnost stojí na stanovisku, že příslušníci volební skupiny jsou povinni voliti starostu pouze z počtu členů této skupiny, a když proti této domnělé povinnosti jednají, že se volba stává nezákonnou a neplatnou. Názor ten jest mylný. Ani volí-li volební skupina sama starostova náměstka nebo starostu, není vázána jej voliti z počtu svých příslušníků, nýbrž jen ze členů ob. zast. Názor ten vyslovil nss již v nál. Boh. 460 adm. a na něm trvá i v tomto případě. Tím více platí tato zásada, když volba starosty, náměstka a rady nebyla konána podle skupin, nýbrž z celého sboru, jak tomu bylo v daném případě.
Míní-li stížnost, že když tři členové stran sdružených při volbě starosty nevolili kandidáta ze středu těchto stran, neodpovídá tato volba pravé vůli voličů, přehlíží, že voliči zde byli právě také oni tři, o nichž se tvrdí, že stranu při volbě opustili, a jich právem a povinností dle volebního řádu bylo, aby svobodně volili dle vlastního přesvědčení a vlastní vůle. Oni vykonávali právo volební za sebe a nikoliv za voliče, kteří je do ob. zast. vyslali. Nemůže proto býti shledáno porušením svobody volby, jestliže snad nevolili tak, jak se strana nebo sdružení stran usnesla. Takové porušení discipliny ve straně mohla by jen strana sama podle svých organisačních pravidel stíhati, příslušníky dle jejího názoru provinilé ze strany vyloučiti a z toho pak dle § 10 č. 4 důsledky vyvoditi, totiž podati návrh na zbavení mandátu příslušníků ze strany vyloučených. Avšak dokud k tomu nedošlo, nemůže porušení discipliny ve straně samo o sobě jeviti vliv na platnost volby. Stížnost pak sama uvádí, že tři členové ob. zast. byli ze stran svých vyloučeni a důsledkem toho mandátů zbaveni teprve výnosem osp-é z 19. listopadu 1923, tedy v době po vykonané volbě, z čehož plyne, že při této volbě byli ještě členy ob. zast. k volbě starosty plně oprávněnými. Nebyl tudíž při volbě starosty obce porušen předpis zákona, ani nebyla porušena svoboda volby a proto právem zamítl žal. úřad námitky upírající této volbě zákonitost a platnost.
Stížnost vedle toho namítá, že řízení trpí vadami ve dvou směrech, a) že o námitkách nebylo konáno šetření, b) že úřadu rozhodujícímu o námitkách nebyl se spisy volebními předložen také výnos osp-é, jímž byli oni tři členové sdružených stran zbaveni mandátu v ob. zast.
Bezdůvodnost námitky prvé vychází z toho, že nař. rozhodnutí zakládá se na skutkových okolnostech zřejmých ze spisů volebních a shodujících se kromě toho s tím, co tvrdí samy námitky, tedy na okolnostech nesporných. V takovém případě jeví se zbytečným jakékoliv šetření. Poněvadž pak § 55 ob. ř. vol. ukládá úřadu o námitkách rozhodujícímu, aby vykonal jen potřebné šetření, není vadou řízení, opomenul-li vykonati šetření nepotřebné.
Ani ve druhém směru neshledal nss, že by bylo řízení vadné. Bylo již svrchu vyloženo, že zbavení tří osob členství v ob. zast. stalo se až po volbě starosty. Nemůže tudíž tato okolnost míti vliv na právo voliti a volenu býti při výkonu volby starosty. Vzhledem k tomu nemohl by výrok o zbavení členství v ob. zast. míti vliv na rozhodnutí žal. úřadu o otázce, zdali volba provedena byla po zákonu, či sběhla-li se při ní nějaká vada řízení. Proto nemůže zakládati vadu řízení, když tento pro rozhodnutí o námitkách irrelevantní akt nebyl žal. úřadu předložen.
Nebylo tedy ani v řízení o námitkách vytýkaných vad a slušelo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 4767. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 1089-1090.