Č. 4478.

Obecní volby: L * Byl-li v obci, která nemá víc než 700 obyvatelů, podán návrh na provedení volby dle zásady poměrného zastoupení (§ 19 zák. č. 75/1919), nesmí se přikročiti k vyhlášení volby dle § 30 zák. č. 75/1919, dokud nebylo o návrhu rozhodnuto. — II. Politická strana není legitimována k námitkám proti volbě ob. zastupitelstva. — III. O návrhu na provedení voleb podle zásady relativní většiny rozhoduje s konečnou platností úřad dohlédací.
(Nález ze dne 6. března 1925 č. 4425.)
Věc: Místní organisace slovenské ludové strany v M., Imrich Š. a Dominik M. v M. proti župnímu úřadu v Nitře o volbu obecního zastupitelstva.
Výrok: Stížnost, pokud podána byla místní organisací ludové strany v M., odmítá se jako nepřípustná; ke stížnosti podané Imrichem Š. a Dominikem M. zrušuje se nař. rozhodnutí pro nezákonnost.
Důvody: Proti volbě ob. zast. v M., provedené dne 16. září 1923 podle zásady poměrného zastoupení, podal námitky Vlád. V., ve kterých tvrdil, že volba měla býti provedena dle zásady relativní většiny a že tím celé ob. zast. měl připadnouti kandidátní listině č. 1. spojeným stranám »rep. straně maloroln. a zeměd. lidu« a čsl. soc.-dem., straně dělnické. Vzhledem k tomu žádal podatel, aby volba byla ve prospěch jmenovaných stran opravena.
Nař. rozhodnutím župní úřad v Nitře na základě §§ 54 a 56 zák. z 31. ledna 1919 č. 75 Sb. výsledek volby ob. zast. v M. opravil v tom smyslu, že členy jsou zvoleni jen kandidáti spojených stran republikánské a soc. demokratické.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
K podání námitek proti volbě jest dle § 54 ob. zř. vol. legitimován toliko volič v obci oprávněný. Voličem jest podle § 1 téhož zák. pouze občan čsl. republiky určitého věku za ostatních podmínek zákona, tudíž pouze osoba fysická. Volební strany nebo skupiny, nejsouce voliči, nemají práva podati námitky proti volbě a nelze jim proto přiznati právo naříkati výrok úřadu o podaných námitkách před nss. Proto musila býti stížnost podaná místní organisací slov. ludové strany v M., odmítnuta jako nepřípustná, aniž bylo potřebí zkoumati, zdali Imrich Š. jest zmocněncem této strany k zastoupení její legitimovaným. Jest tudíž o stížnosti jednati jen, pokud jest podána také voliči Imrichem Š. a Dominikem M.
Ze správních spisů vychází a stížností není bráno v odpor, že v M., obci to, která má méně nežli 700 obyvatelů, byla dne 1. září 1923 podána žádost za provedení volby podle zásad poměrného zastoupení, že žádost ta nebyla předložena dozorčímu úřadu k vyřízení, ale že přes to, že o žádosti té příslušným úřadem nebylo rozhodnuto (§ 19 vol. ř.), volba byla vyhlášena i vykonána podle zásad poměrného zastoupení.
Podle § 19 ob. ř. vol. mají se v obcích, které nemají více než 700 obyvatelů, konati volby podle zásady relativní většiny, leč že by do 8 dnů ode dne vyložení seznamů voličských zažádala aspoň desetina voličů, zapsaných v těchto seznamech, aby volba byla provedena podle zásady poměrného zastoupení. O návrhu takovém, jejž podati jest u obecního úřadu, rozhoduje s konečnou platností dohlédací úřad. Hned na tomto místě jest vytknouti, že náhled stížnosti, že o tom, zdali má býti volba provedena dle poměrného zastoupení rozhoduje dle odst. 4 § 17 ob. ř. vol. zvláštní komise z různých stran složená, jest mylný. § 17 vol. ř. obsahoval předpisy o úpravě volebních seznamů, a když zákonem z 19. prosince 1919 č. 663 Sb. vstoupily v život stálé seznamy voličské, byla ustanovení §§ 16 a 17 vol. ř. zákonem ze 14. července 1922 č. 253 Sb. zrušena. Nelze se jich tudíž v daném případě vůbec dovolávati.
Podle výše cit. § 19 vol. ř. mohla tedy volba v obci M. býti provedena dle zásady poměrného zastoupení jen za předpokladů v tomto § uvedených, tedy zejména jen tehdy, když příslušný dozorčí úřad v tomto smyslu rozhodl. Leč v daném případě nebyla žádost o provedení volby podle zásady poměrného zastoupení dozorčímu úřadu vůbec předložena, takže tento o ní ani rozhodnouti nemohl. Poněvadž však vyhláška volební dle § 30 ob. ř. vol. musí obsahovati též zásady, podle nichž se volba bude konati, jest zřejmo, že dokud nebylo rozhodnuto o nároku dle § 19, nebyl tu podklad pro určení způsobu volby, a nesměla se tedy volba ani vyhlásiti, tím méně vykonati. Stalo-li se to přece, jest volba ta nezákonnou.
Důsledkem toho však jest, že žal. úřad, který ve svém rozhodnutí z tohoto skutkového i právního předpokladu vycházel, měl volbu nezákonně provedenou zrušiti a naříditi, aby byla vykonána volba nová.
Již tento důvod sám o sobě musil vésti ke zrušení nař. rozhodnutí, neboť scházel nezbytný předpoklad provedení volby, jehož nedostatek zřejmě má vliv na výsledek volby.
Leč i kdyby se za to míti mohlo, že žal. úřad nebyl povinen volbu zrušiti a novou volbu nařídit, trpí i jeho další postup nezákonností. Žal. úřad totiž, maje za to, že volbu fakticky vykonanou dle zásady poměrného zastoupení může ponechati v platnosti, jakoby byla vykonána dle zásady relativní většiny a pouze výsledek její dle toho opraviti, prohlásil, že za členy obecního zastupitelstva jsou zvoleni kandidáti spojených stran republikánské a soc.-demokr.
Avšak, nehledě k tomu, že výsledek neplatného volebního aktu nelze opravou učiniti výsledkem volby platné, slušelo uvážiti, že ve vyhlášce bylo, byť neprávem voličstvo informováno (§ 30 vol. ř.), že volba bude se konati dle zásady poměrného zastoupení. Voličstvo šlo tedy k volbě nikoliv jako k volbě dle zásady relativní většiny konané, nýbrž jako k volbě podle zásady poměrného zastoupení, a učinilo také dle toho svá opatření a své přípravy. Hlas odevzdaný při volbě dle zásady jedné nelze hodnotiti stejně jako hlas odevzdaný při volbě konané dle zásady druhé.
Byla-li volba neprávem vykonána dle zásady poměrného zastoupení, jak ve vyhlášce bylo veřejně oznámeno, nelze tuto vadu napraviti jinak, nežli zrušením volby a vyhlášením a provedením volby nové.
Z těchto důvodů bylo nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost dle § 7 zk. o ss, a nebylo třeba zabývati se námitkou, že žal. úřad rozhodoval o námitkách, aniž provedl šetření po rozumu § 55 vol. ř., ani otázkou, zdali v daném případě šlo o dvě sdružené kandidátní listiny, či pouze o jednu kandidátní listinu dvou stran spojených, a zdali úřad rozdílu toho dbal.

Citace:

Č. 4478. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 537-539.